|
Pohlť nás.
 20.03.2013 7 1344(14) 0 |
Osvícená hruď,
sluneční září.
Díváš se na svět,
se stříbrnou tváří.
Mýlíš se, když říkáš,
že svět je pohlcen.
Stále naději máme,
probrat se a vzdát se.
Matka našich srdcí.. stejně vyhraje
adorířP
sluneční září.
Díváš se na svět,
se stříbrnou tváří.
Mýlíš se, když říkáš,
že svět je pohlcen.
Stále naději máme,
probrat se a vzdát se.
Matka našich srdcí.. stejně vyhraje
adorířP
31.03.2013 - 01:22Miy: V pohodě. V nočních hodinách jsem schopný vyplivnout i lepší srandy. :)))
20.03.2013 - 15:23inkoust
Mně z toho závěru vyznívá trochu protimluv, ale je to věc pojetí. Ačkoli, vlastně se to dá vnímat dvojím způsobem, což je vlastně zajímavé :-) Viděl bych to na změnky. Hlavně v 1. sloce ty 2 tváře.
20.03.2013 - 12:37inkoust
Poslední řádek je šifra?
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Šance ovčí : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Křehké pírko
Předchozí dílo autora : Zrnko prachu
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
kmotrov řekl o Yana :Ve své tvorbě se umí se obrátit naruby (tak, že to co je uvnitř, je vidět zvenčí) až to vyrazí dech. Je věčnou dívkou a věčnou mámou, byla taková vždy a na vždy taková zůstane.
