|
Pohlť nás.
|
Osvícená hruď,
sluneční září.
Díváš se na svět,
se stříbrnou tváří.
Mýlíš se, když říkáš,
že svět je pohlcen.
Stále naději máme,
probrat se a vzdát se.
Matka našich srdcí.. stejně vyhraje
adorířP
sluneční září.
Díváš se na svět,
se stříbrnou tváří.
Mýlíš se, když říkáš,
že svět je pohlcen.
Stále naději máme,
probrat se a vzdát se.
Matka našich srdcí.. stejně vyhraje
adorířP
31.03.2013 01:22
Miy: V pohodě. V nočních hodinách jsem schopný vyplivnout i lepší srandy. :)))
20.03.2013 15:23
inkoust
Mně z toho závěru vyznívá trochu protimluv, ale je to věc pojetí. Ačkoli, vlastně se to dá vnímat dvojím způsobem, což je vlastně zajímavé :-) Viděl bych to na změnky. Hlavně v 1. sloce ty 2 tváře.
20.03.2013 12:37
inkoust
Poslední řádek je šifra?
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.