|
Pohlť nás.
 20.03.2013 7 1315(14) 0 |
Osvícená hruď,
sluneční září.
Díváš se na svět,
se stříbrnou tváří.
Mýlíš se, když říkáš,
že svět je pohlcen.
Stále naději máme,
probrat se a vzdát se.
Matka našich srdcí.. stejně vyhraje
adorířP
sluneční září.
Díváš se na svět,
se stříbrnou tváří.
Mýlíš se, když říkáš,
že svět je pohlcen.
Stále naději máme,
probrat se a vzdát se.
Matka našich srdcí.. stejně vyhraje
adorířP
31.03.2013 - 01:22Miy: V pohodě. V nočních hodinách jsem schopný vyplivnout i lepší srandy. :)))
20.03.2013 - 15:23inkoust
Mně z toho závěru vyznívá trochu protimluv, ale je to věc pojetí. Ačkoli, vlastně se to dá vnímat dvojím způsobem, což je vlastně zajímavé :-) Viděl bych to na změnky. Hlavně v 1. sloce ty 2 tváře.
20.03.2013 - 12:37inkoust
Poslední řádek je šifra?
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Šance ovčí : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Křehké pírko
Předchozí dílo autora : Zrnko prachu
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Lacosta [18], Alice [14], naplicichleknin [9], ÁlaV [5], SUVR [2], Lactosemax [1]» řekli o sobě
NoWiš řekl o dvakredencedekadence :Jednou mi hasila obličej, když jsem se popálil. Dodnes mi tam nerostou vousy. Prý to pak chutnalo jako karamel. Jednou mě popálila. Rusalka bez rybníčku, bolavá duše, námět na mý nejkrásnější básně. Kupodivu pořád šťastná, i když byste to do ní neřekli. Bolavá a šťastná. Jako odřený koleno v létě. Mám tě rád. Koleno, poleno.
