páteční noc se protáhla...hledáním, nebo spíš prohledáváním... sebe sama... aneb...není nad to vypsat se z podoby...;-D

Někdy přijdou chíle...

...tohle není o lásce...o poezii...o krásných slovech....tohle je moje hladinka smutku v krvi...upřímná zpověď květinám...*

věnováno člověku, který si z ní stejně nevezme nic

***

archibald archibaldovič se podíval, zamyslel a pověděl: zajímavé! pak se začal smát.

taková trošku... jednodušší...myslím.

Aneb název drasticky nekoresponduje s obsahem básně. Pokud si ovšem vzpomenete zároveň na Goetheho a Mozarta, zákonitě vás napadne, že oba byli Wolfgangové.

nemám ráda sůl

... ze života ... nikolivěk mého ... pokud se v tom někdo pozná jde o podobnost čistě náhodnou ...

Napsáno v Brně na nádraží v záchvatu existencionální nejistoty.

Tak tohle je moje oblíbená...jestli se tak dá vůbec mluvit o vlastním výtvoru. Mám k tomu osobní vztah:-)

ššššš---šššš--- železniční

......je barevný ....

... v každým případě je dobrý aspoň se o něco pokusit, .... vždyť i Lumíci demonstrují svým pochodem smrti odhodlání k životu ... - a vo tom to je ...

To psal Ludvík. Mou rukou. Ale Ludvík. Připomínky směřujte na Ludvíka.¨A ten chaos je záměrný.

Některá setkání jsou inspirující ... tou vzdálenou vzpomínkou :)

je půlená. připadám si jako milióny stlačených kyslíkových bomb... a za chvíli... se rozprsknu do prostoru... nebo možná vysublimuju... nakonec zkondenzuju... jako Šírín

Nejste na tom náhodou stejně?

obnažené já..../vráceno/...;)