|
Čí je to vina?
|
|
Tak už zavři dveře, nech mě tu bejt, ať pojdu, ať chcípnu ve svých myšlenkách . . . .
|
|
Až zvedneš se z popela, pohladím a políbím Tvoji tvář ...
|
|
křehká, malá, nejmilejší, kdo je to? Hádej ženo!
|
|
Neumím rozdávat, tak už se přestaň snažit ...
|
|
čítaj čin čan
|
|
.. je jaro :) ... taky to cítíte?
|
|
teď a tady ...
|
|
Romanťárna po dlouhé době :)
|
|
experiment .... a asi poslední věc na dlouhou dobu ..... :)))
|
|
Než se rozplyneš ve vzpomínce, zastav se a maličko pousměj.
|
|
Trochu košilatá, puritáni prominou :) Podobnost s osobami či situacemi je čistě náhodná a je produktem bujné fikce autora :)
|
|
rozhovor
|
|
http://www.youtube.com/watch?v=hLQl3WQQoQ0
|
|
Historicky prvá báseň v českom jazyku písaná rukou Slnečnice. Nie som si istá gramatikou, takže smelo do mňa! K názvu ma inšpiroval Nowiš svojím dielom, dúfam, že sa neurazí... ;).
Odkaz pre puera: Ide o čiastočnú fikciu.
|
|
Slnečnica by tak veľmi chcela chápať veci medzi nebom a Zemou...
|
|
vteriny do konce, trny smutných růží.
|
|
prozření, smíření, asi ...vím já?
|