K téhle povídce mně inspirovala jedna píseň... A jedna smutná skutečnost, ze které jsem se potřebovala vypsat...

:-)

V Strážovských vrchoch, na stráži, nech ma môj anjel postráži...

Starší, z literu, myslím, že si to zaslouží, být znovu obnovena, mám ji moc rád... přestože je smutná

opustila mě a já tomu nedokázala ubránit.Bolí to a moc.Jenže co mám dělat když ona nechce??Todle je moje starší dílko.Nikdy na tebe nezapomenu.

nechci se loucit, vrat se

+ báseň J. Žáčka, jinak bez anotace

I takhle někdy život končí

-- -- -- Kritiku snesu -- -- --

Bez anotace :)

Když spolu dva lidé nemohou být... tak to bolí... oba...

Konec...jen delší povídka rozdělená na dvě části:D

Apollonský= krásný, kyklopský= velký... jen pro ty, co by třeba neuměli číst mezi řádky...:-) --- kritiku snesu ---

Šílený...Představtě si ICQ jako svět sám o sobě. Vesmír, kde místo hvězd zářej zelený kytky....

Zatím jsem sem vkládala jen samé básničky, ale pravdou je, že můj "obor" vždycky byla spíš povídka... ...Zatančíme si...?

Reflexe

Napsáno jako rozloučení

...udělejte si o tom svůj obrázek sami, mělo to být něco jiného, ale v průběhu z toho vyšlo toto "dílko"...prosím, pište komentáře, ať vím, co dělám za chyby...

Krátky příběh šestiletého chlapce odehrávající se za druhé světové války.