No, doraziv domů z našeho srazu, napsav první řádky, mi vytanulo na mysli, že tato báseň musí být nezapomenutelná, ale nakonec z ní vzniklo toto. Nespokojeně si to čtu, nic moc poetického, naprostý průměr, o touhách? O tom, že mi něco nezkyslo? O hraní si a nakonec se někomu "oddávám"? Pak mi to došlo. Všichni jsme tam byli, abychom darovali kus sebe druhým... Otevřenost na psaneckých srazech je jedinečná, děkuji všem.

v tom cabernetu syrah, je vážně kus Vesmíru! A když to božské rudé poznáte, otočíte prázdnou lahev dnem vzhůru, zarazíte do země, tak máte parádní popelník!!! Tedy to ne já, ale má Ex- choť, ta je autorkou tohoto postřehu, když jednou po (happy) Endu bylo společné grilování a První byla dopita a … ejhle objev!!! A tu zásluhu musím přinést dějinám, bo je geniální!!! Díky Romano, společenství kuřácké to jistě po praktické zkoušce ocení!

Dnes jsem navštívila diagnosťák a zanechalo to ve mně šílené dojmy a emoce... Kdybych je nedala na papír... neusnu:-)

Zase asi trochu netypická...

prý jít sytý spát, není dobré... snad proto se snažím... mít čistou hlavu..

Řekněme, že to je takové menši zamyšlení nad lidmi bez citů

jednou večer, když film zkončil a jdeme spát..

..Starší a ne tak hluboké zamyšlení nad lhostejnosti...zná to každý ;)

Minutová reakce na báseň od Lokina, Existencionální iluze...

Zjistila jsem, co se stalo..

někteří hledají, a někteří se hledají, a někteří netuší, proč ti a ti jsou na cestě..

přání sami vysíláme a když se vyplní, sami je odmítáme...

Tak trochu přikreslená zpověď mé osobnosti..v podstatě nechci nic ukončit kromě neustálého vnímání všeho fatálna a mého ,,zapadání,, do něj... Jsem senzibilní a bohužel nebo snad i díkybohu mám dar vidět blízkým do duší,měnit přístupy,názory i jejich myšlení.....jako by jste před sebou měli pár kusů kdejakých střepů a věděli,co že se to rozbilo...

slova jsou vyplýtvána, zbyly jen pocity...

kdyby jsme si vyměnili roli se zvířaty, dost bychom se divili....