pukneš.brzy.

V tichu noci spolu rozmlouvá moje Já a moje já ...chodí k sobě na rady...ale to je jedno ...Já kecá do života, i když se ho to malé já neptá ...prostě z nutnosti ...chránit, bránit, radit ...

Ach ty vzkazy v bezdrátovejch světech..

moje vlastní fotka a moje vlastní krabička .D jinak.. nerada bych, aby ta báseň byla klišé... .(

..v Tichém oceanu...

...třeba i roztáhnout křídla a uletět všem... hlavně jemu, který na mě má vliv o kterym ví... že mi tak moc zamotal hlavu a že se mi dostal pod kůži... tak hrozně rychle se to stalo a tak hrozně rychle to teď skončilo... tak to třebas nenapáchá takový škody ;) ...

dávno

tak to někdy bývá

Zhruba tak první svého druhu, kterou sem vkládám.

nic...jen výkřik plnej nenávisti (neoprávněný? asi jo...)

cosi...výlev...