|
|
Chtěla jsem tu lásku,
o které si všichni povídají.
Chtěla jsem tu lásku,
při které se nám dech tají.
Chtěla jsem jen milovat.
Chtěla jsem se s tebou smát.
Chtěla jsem tě objímat.
Chtěla jsem ti srdce dát.
Chtěla jsem snad příliš moc?
Neřekl‘s ani „Dobrou noc“
Otočil ses a šel dál,
city mé sis s sebou vzal…
o které si všichni povídají.
Chtěla jsem tu lásku,
při které se nám dech tají.
Chtěla jsem jen milovat.
Chtěla jsem se s tebou smát.
Chtěla jsem tě objímat.
Chtěla jsem ti srdce dát.
Chtěla jsem snad příliš moc?
Neřekl‘s ani „Dobrou noc“
Otočil ses a šel dál,
city mé sis s sebou vzal…
puero: pro většinu z nás, je psaní a čtení básní terapie ;) .... potvrdila se mi na známá pravda, že časem to všechno přebolí.... teď už jen občas zavzpomínám a vyhlížím lepší zítřky.... ;)
Myslel jsem více konkrétněji. Tohle je takové všeobecné a klišovité téma: "Já jsem tě chtěla a ty mě ne" Když už takové téma máš, tak by bylo dobré aby jsi přinesla k němu něco nového, co tu ještě nebylo, nějakou svoji vlastní zkušenost, postoj, názor, náhled apod.
Jako terapie dobré, dokonce to ani neskřípe. Teď jen to chce začít psát za sebe a osobně.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Chtěla jsem... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Život je boj
Předchozí dílo autora : Špatná hra
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)

