|
V tichu noci spolu rozmlouvá moje Já a moje já ...chodí k sobě na rady...ale to je jedno ...Já kecá do života, i když se ho to malé já neptá ...prostě z nutnosti ...chránit, bránit, radit ...
 30.05.2010 7 1440(17) 0 |
Rozhovor Já a já
Sedí na obrubníku Duše, Já a já
A rozpráví si spolu,
Spíše Já vede monolog a já ho poslouchá …
Co zapředli spolu už těch rozhovorů
(Na kostelní věži hodiny odbily první hodinu ranní … ještě je daleko do svítání …
Johanka vojsko šikuje…)
Pokaždé je to stejné a přesto jiné
Poraď mi mé Já, co dělat mám?
Co? No přeci: Pochopit, odpustit, opustit,
A zavíráme krám …
(Další zvuk zvonu … chystejte se…je čas …sklonit meč a vrátit se domů …země daleké dobyty jsou, ale další úkol pro Johanku tu je…)
Já si vždycky vede svou, tak nechutně pravdivou
A bezelstně prvoplánově krutou
Upřímnost
Moje já křičí – už dost …
Chci bojovat
A Já v hysterickém smíchu
Jsi blázen – vždyť on, ač mu nejsi lhostejná,
Složí zbraně, vyklidí pole,
zase Ti zbydou oči pro pláč, jitra tak šedě stejná,
A duše jak oranisko holé …
(Boj, boj a zase boj … Johanka tak místo slávy sklízí obavy, že je příliš mocná, silná, neporazitelná …sílí pokušení zahrát si na Boha …)
Tak Ty si nedáš poradit?
Pak nechť rozhodne Osud sám
Struny v duši nech si rozladit
a dál si věř svým pohádkám ...
(…Johanka byla obětována …nečekají ji žádná další rána … zrada z vlastních řad a potom přišel pád … její popel prach dějin přikryje, vinu však z hříšných rozhodnutí nesmyje … )
Sedí na obrubníku Duše, Já a já
A rozpráví si spolu,
Spíše Já vede monolog a já ho poslouchá …
Co zapředli spolu už těch rozhovorů
(Na kostelní věži hodiny odbily první hodinu ranní … ještě je daleko do svítání …
Johanka vojsko šikuje…)
Pokaždé je to stejné a přesto jiné
Poraď mi mé Já, co dělat mám?
Co? No přeci: Pochopit, odpustit, opustit,
A zavíráme krám …
(Další zvuk zvonu … chystejte se…je čas …sklonit meč a vrátit se domů …země daleké dobyty jsou, ale další úkol pro Johanku tu je…)
Já si vždycky vede svou, tak nechutně pravdivou
A bezelstně prvoplánově krutou
Upřímnost
Moje já křičí – už dost …
Chci bojovat
A Já v hysterickém smíchu
Jsi blázen – vždyť on, ač mu nejsi lhostejná,
Složí zbraně, vyklidí pole,
zase Ti zbydou oči pro pláč, jitra tak šedě stejná,
A duše jak oranisko holé …
(Boj, boj a zase boj … Johanka tak místo slávy sklízí obavy, že je příliš mocná, silná, neporazitelná …sílí pokušení zahrát si na Boha …)
Tak Ty si nedáš poradit?
Pak nechť rozhodne Osud sám
Struny v duši nech si rozladit
a dál si věř svým pohádkám ...
(…Johanka byla obětována …nečekají ji žádná další rána … zrada z vlastních řad a potom přišel pád … její popel prach dějin přikryje, vinu však z hříšných rozhodnutí nesmyje … )
14.07.2010 - 12:18Díky za milá slova ... ;-) Těší mě, že se dílko líbí či přijde zajímavé ...
13.07.2010 - 23:29zajímavý námět. ty hovory v sobě má asi každý, ale šmrncnout to Johankou je kouzelný nápad.
06.06.2010 - 23:44Tak jsem trochu "hrábla Múze do strun" a zkusila to uzavřít jinak, vkládám jednu z možných verzí ...s kritikou, že mi závorka "neladí" totiž nešlo nesouhlasit ... ;-) Díky "šéfkuchaři" ...
02.06.2010 - 09:54První dvě sloky jsou lehké, čtivé a básni sluší... Stejně tak první dvě závorky navozují skvělou atmosféru...
Třetí sloku bych bral jako takovou vsuvku, která by se tam naprosto hodila, kdyby báseň dál pokračovala jako v předchozí části. Bohužel se vytratil z poslední sloky rým a stejně tak i ze závorek, což už mi tak moc nechutná, nepřijde mi to dostatečně okořeněné a já si potrpím na kvalitní kuchyni ;)
Ale zase oceňuji originální nápad monologu (dialogu) "Já s já".
měj se;)
Třetí sloku bych bral jako takovou vsuvku, která by se tam naprosto hodila, kdyby báseň dál pokračovala jako v předchozí části. Bohužel se vytratil z poslední sloky rým a stejně tak i ze závorek, což už mi tak moc nechutná, nepřijde mi to dostatečně okořeněné a já si potrpím na kvalitní kuchyni ;)
Ale zase oceňuji originální nápad monologu (dialogu) "Já s já".
měj se;)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Rozhovor Já a já : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Pocit jednoho dne
Předchozí dílo autora : Pozdě i příliš brzy ...
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
viktor kristian [18], Indigo M [17], Kleriska.KX [17], mája [17], mikita [15], Zephyr [14], TheLivingCore [13], barbora čechurová [3], kokoskarakoska [3]» řekli o sobě
dvakredencedekadence řekla o NoWiš :jednou si zapálil ksicht, když se snažil hecnout vypití zapálenýho něčeho, co mělo přes 70% a když jsem to sfoukla, chutnalo to trochu jako karamel. prý se to pije brčkem, kámo! tak jsem ho uhasila. prasák, herečka a často mě překvapuje, jak produktivní vlastně je. člověk by to do něj ani neřekl. nejen, že má nulový morální zásady, ale dokáže si to ospravedlnit tak, že to dává smysl. nevím přesně na co má talent, ale má ho. mám tě ráda, bratře.
