 18.04.2011 2 1077(16) 0 |
Pojď se mnou,
tam kde nejsou zákazy,
řešení ničeho prázdnými slovy
Po včerejším dni je mi pěkně divně,
nebát se odejít,
hezké počasí, hnusně v nás,
nastavit ti prázdné srdce, zvláštní tvář,
stydím se bojím se upiju se,
to už tady všechno bylo
Že já jsem tě potkala,
lidem, které miluji nic netoleruji,
(tak to je nejvíc),
fyzická agrese,
divné co,
všechno co udělám je špatně,
například, že kredenc utřu houbičkou namísto hadříkem,
to už je moc ne?
To jest má žena,
mlčeti zlato,
proč nemluvíš?
Protože už tě mám DOST!
Jak mám vědět co zrovna chceš,
co po mě žádáš?
A tak na tři dny utíkám do lesa,
budu přemýšlet nad tím jak tě opustit,
protože si mě nevážíš,
kdybych byl kretén, který tě mučí, tak prosím.
Smím prosit?
Kdy se sejdem?
tam kde nejsou zákazy,
řešení ničeho prázdnými slovy
Po včerejším dni je mi pěkně divně,
nebát se odejít,
hezké počasí, hnusně v nás,
nastavit ti prázdné srdce, zvláštní tvář,
stydím se bojím se upiju se,
to už tady všechno bylo
Že já jsem tě potkala,
lidem, které miluji nic netoleruji,
(tak to je nejvíc),
fyzická agrese,
divné co,
všechno co udělám je špatně,
například, že kredenc utřu houbičkou namísto hadříkem,
to už je moc ne?
To jest má žena,
mlčeti zlato,
proč nemluvíš?
Protože už tě mám DOST!
Jak mám vědět co zrovna chceš,
co po mě žádáš?
A tak na tři dny utíkám do lesa,
budu přemýšlet nad tím jak tě opustit,
protože si mě nevážíš,
kdybych byl kretén, který tě mučí, tak prosím.
Smím prosit?
Kdy se sejdem?
22.10.2011 - 13:31Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
To bude ještě těžké : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Psát nebo spát?
Předchozí dílo autora : Hrubě
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
EmoticoneDonie [13], KOMFORNOT [11], ewon [11], Samael [10]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
