Spirit´s of the sea

Každý svět má nějakou prapůvodní báji...první báji...Ten můj má tuto. E

..tati, proč pláčeš?...

Jedna stará záležitost...ještě nepublikovaná...ze šuplíku...asi půlročního...;)

Tak staré "dílo" a přesto se k němu stále častěji vracím.. Vlastně, nikdy jsem ani nechtěla zveřejňovat [kdekoliv] toto dílko, ale, přeci jen, potřebuji znát názor i na něco, co už jsem dlouho nepsala..

Napsáno v Brně na nádraží v záchvatu existencionální nejistoty.

Bez anotace ...---...

Tyhle verše mi tak náhle vykvetly pod rukama , když jsem četl trochu smutnou báseň od Pavlis nazvanou "Všem"...Snad troška jejich květinové vůně doletí až k vám a zprostředkuje vašim duším onu nevýslovnou něhu, která mne zalila při čtení onoho veršovaného skvostu i můj pokus o lehce humorný přístup!

trošku starší, ale ne zase moc. Každý máme nějaké své spáleniště.

....

... NC ...

Co když je to pravda ? CO když se to stane právě vám ?

... ti co mě znají, pochopí...

Příběh o tom, jak jsem ztratil a nakonec znovu poznal človíčku, na které mi tolik záleží.

Střepy nenosí jen štěstí

A opět jsem sáhl do bezedné studnice svých komentářů a povýšil jeden z nich na dílko! Tenhle jsem napsal k básni "Zamilovaná" na literu, od bezva človíčka, čertíčka 24...

... Je to zvláštní období ... Bod, kde se všechno zastaví ... Nevíte jestli je to jako dřív nebo jestli to bude jinak... Opravdu zvláštní. A přemýšlíte... Posloucháte... Johny Cash ("I hurt myself today... To see if I still feel")...Opeth...Mozart... Fajn muzika, ale tak nějak prohlubuje vaše myšlenky a stavy, že víte pořád míň...