jak se to stalo

Nebyla to prázdnota.
Bylo to všechno.
Zhmotněný vesmír v lidské kůži.
Touha, chtíč a sladká závislost.
Kapka ranní rosy.
Červánky nad obzorem a první podzimní déšt.
Byla to plnost i prázdnota zároveň, a přece jen to žilo.
Jiskra i lampa, co drží světlo na cestě.
Klad i zápor v jediném tepu.
Byli jsme to my.