|
...kdy tě odhalí, na louce bez květu, plné kamenů, slisovaných do dlouhé kostky.
 25.02.2008 5 779(19) 0 |
Jsi pouliční loutka
Němá barová stolička
Co občas proletí nad hlavou
A místy rozbije nějaké to srdce
Pak se je snažíš dávat dohromady
S rádoby láskou...citem
Něžný...jako děvka
...jen když musíš.
A jinak...
Zabil bys motýla
Pro střevíčky z pampelišek
Jen tak, zase někomu k Vánocům
No tak, už se prosím tě netrap
Stejně ani trošku neumíš
A je to bezcitné
Vůči všem...
...co cítí
Němá barová stolička
Co občas proletí nad hlavou
A místy rozbije nějaké to srdce
Pak se je snažíš dávat dohromady
S rádoby láskou...citem
Něžný...jako děvka
...jen když musíš.
A jinak...
Zabil bys motýla
Pro střevíčky z pampelišek
Jen tak, zase někomu k Vánocům
No tak, už se prosím tě netrap
Stejně ani trošku neumíš
A je to bezcitné
Vůči všem...
...co cítí
26.02.2008 - 20:19Zabít motýla pro střevíčky z pampelišek, jen tak někomu k Vánocům? Jo, byla bych toho schopna...ale pak bych hodiny a hodiny přemýšlela nad správností svého činu... :-) Asi jsem divná :-D
26.02.2008 - 17:08Ta první strofa je vážně výborná;)...a pak ty střevíčky z pampelišek...hm
líbí se mi...tyhle pouliční chodníkový básně...;)
líbí se mi...tyhle pouliční chodníkový básně...;)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Nadejde noc... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Výkřiky ze zahrad...
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 2» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Ignácius J. Reilly [6], Azanyrmuth [9], miroslawek [8], Daniel [7], MichaelaČ [5], Gerslik [4], BlackDiamondSheep [4], Em4nueI [2], Našeptávač [1]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
