Dnes mne čísi báseň donutila zamyslet se nad tím, kolik věcí bereme jako samozřejmost, ač tak samozřejmé nejsou a vyžadují mnoho lásky i úsilí druhých lidí, nám třeba zcela neznámých! A tak, uprostřed zimy, s namazaným krajícem čerstvého voňavého chleba, se můj duch přenesl do času žní a já píšu pár veršů k oslavě toho, co se oprávněně nazývá "Boží dárek"!

Sama jsem byla zvědavá, jak to skončí .-)

.....co si myslí, že mají patent na ten "správný "život ....

... ještě jeden akrostich ...

Tohle je jen cresscendo příběhu. Přijdou jiné zvraty.. Pokud je napíšu...

tajnou vyšetřovací službou vzápětí odtajněno... s mírnou nostalgií:-))))

...ujišťovací...

..nespěchej..

je to už trochu starší dílko...

jak paprsky Slunce...

Písnička, kterou jsem kdysi zaslechl.....nevím jak se jmenuje(myslím, že tak, jak jsem to zapsal) ani kdo jí zpíval, ale je to nádherná písnička s úžasnou melodí...tu vám bohužel nemůžu reprodukovat, ale podělím se s vámi alespoň o text písně(který taky nemusí být přesný (přece jen jsem to slyšel už hodně dávno)) E

Prostě.. někdy je dobré se zavřít před světem, otevřít láhev vína a vzpomínat..

.....skutečností .....

Panenka z porcelánu, jenž já tak ráda lámu..

nakonec mě napadlo, proč zkrátka nevzít vše co mám, proč je tak těžké využít to co je hned po ruce a nenatahovat se po tom co zapadlo pod stůl? když to co je pod stolem potřebujeme, natahovat se nám nechce

..život by byl krásný, kdyby šel vrátit čas.. o mamince

básnička stará asi 2 roky. Inspirována úžasným člověkem, který mě tehdy velice pomohl a já pochopila, že ho nemohu a ani nechci nijak vázat...

...

Kdos mi dnes mluvil do duše, že píšu jen samá klišé, jen o Lásce akorát, ač i jinak umím psát, /Láska prý už míň se cení!/, že upadnu v zapomnění, /zařazen do šuplíčku!/, a tak tedy, božíčku, chci držet krok s Novým rokem, ač ta změna bude šokem!