V paměti

Na zaprášeném chodníku se objevila stopa
Z ničehonic odnikud jediná sama
Rozvířil se přitom prach ale jen lehce
Než se ustálil v tom bezvětrném ránu
          stopu jsem zašlapal aby nebyla vidět

Na průhlednou čistou hladinu spadla kapka
Z ničehonic odnikud jediná sama
Rozběhly se přitom vlnky ale jen lehce
Než se voda uklidnila v tom bezvětrném ránu
          rozmetal jsem kaluž aby nebyla vidět

V mém netečném oku se zajiskřila jiskra
Z ničehonic odnikud jediná sama
Vlhká slza orosila řasy ale jen lehce
Než jsem přivřel víčko v tom bezvětrném ránu
          vryl jsem si tě do paměti abych tě viděl navždy