Někde. Skryto za bránou,
ke které klíč odlili z kila
děravých bot.

Plave v kraji,
kde se nechodí,
jen splývá v měkkém spaní.

Nezačíná a nekončí.
Sladká voda.

Do břehů vrývá tichost
a ze skal sčesává kamenní,
jako by pukliny v rukách
nebyly.

Tam zabloudit
a ve vlnách se utopit
 01.03.2008 23:32
Bohužel nedá zapomenout na nikoho. Ani na ty, kteří potápějí...
Ale třeba někdy to jezero najdu :)
Díky za zastávku.
 01.03.2008 17:06
Ještě že jsou věci a lidé, kteří nadnášejí...na které se zapomenout nedá...
zajímavá básnička...hodně se mi líbí ta metafora s puklinami;)
 28.02.2008 20:06
takova lehko-tezka... pekna ;)
 28.02.2008 19:56
hodně se mi líbí první půle... i když vlastně celá... :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.