|
Z pamětí vysloužilého detektiva
|
|
|
|
Dnešní svět.
|
|
vítám veškerou kritiku a rady :-) (Někdy se čas strašně vleče a nejvíc ten, který je zalíván slzami)
|
|
Napsáno již dávno. Není to můj příběh, ale myslím, že se to stává....
|
|
nemusí být vždycky kaviár.... loupež, já vím, ale nikomu se nic nestalo...
|
|
|
|
nedílo
|
|
*******(m.)
|
|
...
|
|
|
|
Pro každého může být propastí v jednotlivých okamžicích života něco jiného. Napsáno před pár dny, ve velmi divném rozpoložení.
|
|
|
|
|
|
clovek si musi pomoct sam. vyhrabat se ze sracek, zvednout hlavu, jit dal. tohle sem udelala a du. delam co chci, mirim kam chci, opoustim koho chci a sem s kym zrovna ted chci bejt. neni to dokonaly, ale je to krasny. nechci se toho vzdat.
|
|
Doma jsem našla zahrabaný starý památník. Po otevření na mne čekaly různé obrázky - fotky dodám, a různá psaní - od citátů, přes několikaslovné věty po menší básničky. Přikládám zde ty lepší od r. 1942.
|

