|
Paralýza jednoho rána
|
|
text
|
|
a taková jsem byla, když mě štěstí míjelo a já byla happy v tom svém malém světě:)
|
|
Pomíjivost okamžiků, jež zabíjí sny...
|
|
venovano M.
nekdy... neni vic, nez vas nejlepsi pritel.
|
|
Chvilka....
|
|
Další blbost
|
|
Chtěli byste se dotknout prsty nahého těla svých snů. A je dobře, že to chcete.
|
|
tom>jestli to budeš číst, tak se předem omlouvám za vulgarity
otazník>není to báseň, proč by taky bejt měla?
puero> compadre navždy.
ne, vážně se se mnou právě nerozešla žádná holka, možná i proto že sem pořádně nikdy žádnou neměl (z přesvědčení, ne z zoufalství)!
|
|
Kdysi bylo deset dnů, co otřáslo mým životem..
|
|
Období smutku pominulo, nachází období srandy(prdele). A Matěj to zabil, nežene.
|
|
o životě, lásce, smrti a nepochopení bez lásky, smrti a nepochopen
|
|
To je žiííívoóóót!!! :-D
|
|
Kdyz se tichem v harmonii vznášíš..
|