|
V mém srdci však zůstaneš navždy!
|
|
má první báseň, co jsem napsal :-) (jen tak pro zajímavost)
|
|
Tuhle ráno k večeru...
|
|
anorektička...
|
|
Najednou jsem si připadala jako nějaká lehká holka z levného hotelu.
Vždyť se zasnubuji a už jsem nevěrná. Je to normální?
|
|
když se zloba dostane na povrch...
|
|
hravý vstup
|
|
„Nesmíš se vdát, kotě moje, to nesmíš!“
|
|
Jen vzpomínka...
|
|
Krátká povídka o nepříjemném vědci a nadaném dítěti.
|
|
Vůbec si nepamatuji, jak jsem se dostala do města, natož domů. Pořád mi v hlavě zněla ta slova:
„Pak ti ho vrátím.“
|
|
...já nevím...
|
|
Taky se prostě musím vyjádřit k diskutovanému problému - brněnskému orloji, penisu, raketě... Tohle mě napadlo, když jsem přemýšlel nad jeho existencí. Jsou to vlastně dvě samostatné úvahy. U první jsem vynechal konec, aby nezněla jako nějaká agitka a abyste sami přišli na to, ,,co tím chce básník říct". Malá nápověda - ,,Pryč s uměním, když mu nerozumím" (Mao Ce Tung). Druhá část je úvaha formou monologů válčících stran (Brno vs. Švédsko) o událostech, jež má orloj připomínat.
|
|
Co když se něco stalo? A stalo! Ušla jsem pár kroků k rybníku. Vidím, jak ho Marie objímá a snaží se ho políbit.
|