|
Taky se prostě musím vyjádřit k diskutovanému problému - brněnskému orloji, penisu, raketě... Tohle mě napadlo, když jsem přemýšlel nad jeho existencí. Jsou to vlastně dvě samostatné úvahy. U první jsem vynechal konec, aby nezněla jako nějaká agitka a abyste sami přišli na to, ,,co tím chce básník říct". Malá nápověda - ,,Pryč s uměním, když mu nerozumím" (Mao Ce Tung). Druhá část je úvaha formou monologů válčících stran (Brno vs. Švédsko) o událostech, jež má orloj připomínat.
 05.11.2010 1 1128(7) 0 |
STÁDO - pojem říkající
o mase lidí evolučně spící,
kde každý to, co druzí činí.
Hlavně nebýt ničím jiní.
A vezmeme-li UMĚNÍ,
coby fantazii myšlení,
což pro každého bývá jiné,
stádní princip rychle hyne.
Teď PIETU když přidáme,
jako vzpomínku na významné,
vyvstane nám problém celý-
jaký pomník byste chtěli?
Moderna že neletí?
Víc než dvacet století
nám dalo čas na přemýšlení
co je umění a co není...
.
.
.
B: ,,Nejspíš máme návštěvu.“
Řekl setník jenom tak
A zapálil si fajfku,
Jako předtím tisíckrát.
A o čtvrt roku později,
Když ztratil poslední dech,
Nechal ležet tu dýmku
Na hrdých hradebních zdech.
Š: Už jsem přišel o nohy,
O co mě příště připraví
Tohle zpropadený město…
Snad o čest? Kdopak ví.
Teče nám do zákopů,
Ale do bot, to snad ne.
Vždyť město bude naše
Nejpozději v poledne!
B: Velitel se otočil
A křikl do šiků:
,,Tenhle den nebude nejspíš
Nikdy vzorem básníků.
Ač památník mít nebudem,
(Co byste čekali?)
Jako bratr váš vás prosím,
Abyste město nedali!“
Š: Výstřely už dozněly,
Sténání ještě ne
A my si ani nesmíme
Odtáhnout raněné.
Dvacet osm tisíc vojáků
Teď čeká co a jak,
Ta tisícovka chudáků,
Nám dala dost nafrak.
.
.
.
Proto ten černý obelisk
Stojí tam, kde – pokud chcem-
Prý uprchlík a zrádce
Zachránil možná celou zem.
A jestli je to raketa,
Tak ať k nebi vynese
To poselství, jenž střeží,
Než zapomene se.
o mase lidí evolučně spící,
kde každý to, co druzí činí.
Hlavně nebýt ničím jiní.
A vezmeme-li UMĚNÍ,
coby fantazii myšlení,
což pro každého bývá jiné,
stádní princip rychle hyne.
Teď PIETU když přidáme,
jako vzpomínku na významné,
vyvstane nám problém celý-
jaký pomník byste chtěli?
Moderna že neletí?
Víc než dvacet století
nám dalo čas na přemýšlení
co je umění a co není...
.
.
.
B: ,,Nejspíš máme návštěvu.“
Řekl setník jenom tak
A zapálil si fajfku,
Jako předtím tisíckrát.
A o čtvrt roku později,
Když ztratil poslední dech,
Nechal ležet tu dýmku
Na hrdých hradebních zdech.
Š: Už jsem přišel o nohy,
O co mě příště připraví
Tohle zpropadený město…
Snad o čest? Kdopak ví.
Teče nám do zákopů,
Ale do bot, to snad ne.
Vždyť město bude naše
Nejpozději v poledne!
B: Velitel se otočil
A křikl do šiků:
,,Tenhle den nebude nejspíš
Nikdy vzorem básníků.
Ač památník mít nebudem,
(Co byste čekali?)
Jako bratr váš vás prosím,
Abyste město nedali!“
Š: Výstřely už dozněly,
Sténání ještě ne
A my si ani nesmíme
Odtáhnout raněné.
Dvacet osm tisíc vojáků
Teď čeká co a jak,
Ta tisícovka chudáků,
Nám dala dost nafrak.
.
.
.
Proto ten černý obelisk
Stojí tam, kde – pokud chcem-
Prý uprchlík a zrádce
Zachránil možná celou zem.
A jestli je to raketa,
Tak ať k nebi vynese
To poselství, jenž střeží,
Než zapomene se.
03.02.2012 - 11:21Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Brněnský orloj : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : The Valley (Vietnam Theme)
Předchozí dílo autora : Rozbitá kytara
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» nováčci
Mari» řekli o sobě
Liss Durman řekla o Delivery :Teress... Mám tě ráda, ikdyž jsem tě nikdy nepoznala. Tvoje díla mi dokážou hodně říct - pokud dokážu číst pozorně. Moc sem sice nechodim, ale pořád tě čtu ráda.
