![]() ![]() ![]() ![]() |
možná, že pod povrchem
je až moc nejistoty,
až moc bolesti a
všechny záchrané kruhy
jsou již použity.
na cestu na návrat
je pozdě,
ale jít dál také
není jednoduché.
roztříštěni o tvrdé chladné skály
jako porcelánové panenky beze smyslu,
odkdy umějí plakat?
naučili se to, stejně jako
používat řasenku a já
si toho ani nevšimla.
jako přílivové vlny,
klidně, se skrytou krutostí,
tak působí jejich neuhybající pohledy.
dospěly,
jen já ještě nevím,
jak řešit problémy.
pluji jimi obklopena,
širé moře bez pevniny,
která by mne zachránila,
všude kolem mě.
vlastnoručně jsem je potopila,
nechala samu sebe na pospas
prázdnotě světa.

god saved the queen
why can´t he save me.
je až moc nejistoty,
až moc bolesti a
všechny záchrané kruhy
jsou již použity.
na cestu na návrat
je pozdě,
ale jít dál také
není jednoduché.
roztříštěni o tvrdé chladné skály
jako porcelánové panenky beze smyslu,
odkdy umějí plakat?
naučili se to, stejně jako
používat řasenku a já
si toho ani nevšimla.
jako přílivové vlny,
klidně, se skrytou krutostí,
tak působí jejich neuhybající pohledy.
dospěly,
jen já ještě nevím,
jak řešit problémy.
pluji jimi obklopena,
širé moře bez pevniny,
která by mne zachránila,
všude kolem mě.
vlastnoručně jsem je potopila,
nechala samu sebe na pospas
prázdnotě světa.

god saved the queen
why can´t he save me.

Cvokhauz
Krásné. Nemám víc co říct.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
v bolesti je poezie (a síla) : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Předchozí dílo autora : vinylové polibky
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Reiko [14], lk.firefox [13], Crystal [10], zlatesvetlo [8], Maureen [8], ZaZu [2], Tomáš Černý [2]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)