snad něco co se dá číst, snad něco u čeho neusnete, snad něco co dočtete do konce, snad něco... První díl

zase jedna výlevná

Když je ten den prostý jmen, zmást zkusím čtenáře, z jiného soudku počnu jen... Kdo poznat dokáže autora veršů žertovných, i s poučením arci, proč život shoří jako vích, a nejsou všichni starci?

Dlouho jsem chtěl vytvořit něco lehce načichlého latinou. Nevím, jestli to klaplo, každopádně jsem u toho zjistil, že roubovat slova na hudbu je mnohem zapeklitější, než roubovat hudbu na slova :-)

Dílko vzniklo při hodině matematiky, jako reakce na kvadratické nerovnice.

text: Severák, hudba a zpěv: Johanka

Krátké zamyšlení o smyslu literárních serverů, samozřejmě jen z mého pohledu.

Hra s city a životy ? Ano, nic imaginárního - každý se rozhoduje sám, kdy hodí kostkou.

občas, to na čas, zamrzne...

Nějak nemusím škatulky, tak si ji zařaďte kam chcete...

Vzpomínka na noc/ráno/dopoledne mimo realitu v Hradišti, konkrétně na člověka, který jest živoucím důkazem toho, že sny někdy ožijí. A na všechny ty úžasný voloviny, co jsme prováděly s Evičkou. Díky!

„Osm světských dharem - …dokud podléháme těmto čtyřem dvojicím protikladů – potěšení a bolesti, zisku a ztrátě, slávě a zostuzení, chvále a kritice, jsme uvězněni v utrpení samsáry.“ Úryvek z „Když ztrácíme půdu pod nohama“ – Pema Čhödrön

Pro DP, za to, jaký je vnímavý a za to, že tu je

Experimentální povídka. Nekonečná exkurze po reáliích Eichlerské dopravně demokratické republiky. Pokusil jsem se vymyslet novou literární formu, která by byla vhodná pro prezentaci tohoto typu myšlenek.