Chvilka....

Není to nic extra, takže se moc neděste :))

Vzplanuli jsme v závějích a obleva nás zničila.

Jeto o trempování ale o tom se dá hodně psát román by to byl.

Někdy je život trochu divnej :-I ...

Běh neběžce...

...

Typický psanec je lev nebo vodnář, měří 161 - 170 cm, má hnědé vlasy, ke snídani pije nejraději kafe, ve dne nic nestíhá a má nejraději sobotu. Ženu ani květinou neuhodí a nesnáší pedofily. Je originál, takže má své specifické závislosti, i když čokoládou nepohrdne. Nejlépe z cizích jazyků ovádá angličtinu, má nejraději číslo 7, kdyby umíral hladem, tak by raději umřel než by snědl koťátko, štěňátko nebo lidské dítě. A na dovolené nejlépe v Evropě bydlí skromně a vaří si sám.

A předchozí trochu smutnou báseň vyvážím něžným romantickým úletem, jinak by mi mé fans mohly třeba začít vybírat na věnec!;o)))

...spíš asi já a můj zmatek.

Tuhle báseň věnuji Nikytu, díky jejímuž "Vodopádu" vlastně vznikla...Díky za inspiraci, Niky!

Tentokrát bez komentáře, snad i přesto bude povídka pro čtenáře přitažlivá...

Zase něco nezařaditelného...

****

Neni co psát,za lásku se budu rvát

Dívka co moji hlavu zamotala... srdce moje daleko zahodila... V duši klid můj rozhodila..Žiju svůj sen už nejsem jen duše letmě nahodílá.... Je to ona ...Je má Milá... ( To srdce z kamene berte s nadhledem) jenom ma za sebou spatny zkusenosti :)