 19.05.2008 4 1787(13) 0 |
Usmějme se na snímek
Tam city nikdo nevidí
A úsměv jako andílek
Každý člověk závidí
A tak se směji na svět
Však uvnitř city co se těžce nesou
Úsměv trvá vteřin pět
Ruce za zády se třesou
A tuto fotku prokletou
Tobě kvítku daruji
Slzy s úsměvem se propletou
Naše duše se vzdalují
Tam city nikdo nevidí
A úsměv jako andílek
Každý člověk závidí
A tak se směji na svět
Však uvnitř city co se těžce nesou
Úsměv trvá vteřin pět
Ruce za zády se třesou
A tuto fotku prokletou
Tobě kvítku daruji
Slzy s úsměvem se propletou
Naše duše se vzdalují
22.05.2008 - 15:08ta první část se četla hezky.. zbytek odbočuje z rytmu.
a s fotkou.. ještě že daruješ tu usměvavou.. zustanou jen pěkné vzpomínky.
a s fotkou.. ještě že daruješ tu usměvavou.. zustanou jen pěkné vzpomínky.
21.05.2008 - 09:13když už vázaný verš, tak rytmus :(.... ale jinak máš samozřejmě pravdu :)
20.05.2008 - 18:07Díky...no je to taky o tom, jak se člověk snaží přetvařovat a tvářit že je všechno v pohodě před lidmi, kterým nechce dát najevo svou bolest
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Snímek : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Slečna
Předchozí dílo autora : Stíny
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
love [11], El.Bludnickova [11], Zelda [11], JaneyTrafy [10], Michal20 [7], The STYL [6], Ava [1]» řekli o sobě
BorůvkaB řekla o mannaz :Autorka s duchaplnou prózou i poezií, člověk si ji prostě musí zamilovat. Jsem ráda, že čte mé básně i mé povídky a vděčím jí především za pokračování ve Vlkodlačí hrozbě, kterou čte i příjemně komentuje. Těším se, až si od tebe zase něco přečtu! :)
