 19.05.2008 4 1177(13) 0 |
Usmějme se na snímek
Tam city nikdo nevidí
A úsměv jako andílek
Každý člověk závidí
A tak se směji na svět
Však uvnitř city co se těžce nesou
Úsměv trvá vteřin pět
Ruce za zády se třesou
A tuto fotku prokletou
Tobě kvítku daruji
Slzy s úsměvem se propletou
Naše duše se vzdalují
Tam city nikdo nevidí
A úsměv jako andílek
Každý člověk závidí
A tak se směji na svět
Však uvnitř city co se těžce nesou
Úsměv trvá vteřin pět
Ruce za zády se třesou
A tuto fotku prokletou
Tobě kvítku daruji
Slzy s úsměvem se propletou
Naše duše se vzdalují
22.05.2008 - 15:08ta první část se četla hezky.. zbytek odbočuje z rytmu.
a s fotkou.. ještě že daruješ tu usměvavou.. zustanou jen pěkné vzpomínky.
a s fotkou.. ještě že daruješ tu usměvavou.. zustanou jen pěkné vzpomínky.
21.05.2008 - 09:13když už vázaný verš, tak rytmus :(.... ale jinak máš samozřejmě pravdu :)
20.05.2008 - 18:07Díky...no je to taky o tom, jak se člověk snaží přetvařovat a tvářit že je všechno v pohodě před lidmi, kterým nechce dát najevo svou bolest
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Snímek : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Slečna
Předchozí dílo autora : Stíny
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
človiček řekl o "Autor"sám :Jsme stejní,ve verších ostatních hledáme sebe,hledáme odpovědi na své pocity,emoce,lásky,bolesti trápení.Jsou verše které nás přesahují a verše které teprve rostou,přesto to píše jedna velká bytost složená z lidí,Mějme tu bytost,naše kolektivní fluidum rádi,rozvíjejme ho a pomáhejme mu.S láskou k Vám všem človíček.
