Je těžké najít někoho, s kterým souzníte. S kterým i když je ticho, slyšíte(slabounce), jak vaše srdce rytmicky vyťukávají melodii. Každý má svou, každý má jinou, ale když se spojí, tvoří harmonii... A až ho najdete, už nikdy nezavírejte víko od klavíru...

Trocha sentimentu:).

Áno, zase sonet. Viem, už to tu bolo, prepáčte, no mne táto forma učarovala. Nestáva sa často, aby som bol zo svojím dielom spokojný, ale teraz som :)

pocity...

Přeji i všem psancům :))

:)

Asi jediný sonet, ktorý som "vysypal z rukávu" na jedno posedenie. Je dosť možné, že ho časom trochu prerobím...

Jednou, ještě na jiném pracovišti, jsem si všiml, že má kolegyně je dnes jaksi jiná, celá rozjařená! Zeptal jsem se jí, co tak pěkného se přihodilo, že má takovou dobrou náladu! Se šibalským úsměvem mi odhalila své pravé rameno a na něm měla Henou nakreslenou krásnou pumu ve skoku! I já byl ten den nějak rozverný a o přestávce jsem jí napsal tuhle básničku. Ještě teď mi v uších zní její smích něžnou rolničkou!

Báseň inspirovaná lakonickým nápisem na stromě: "Ošukali jsme Lenku"

Krátký příběh o šťastné rodince.

narození nebo život

díky za parkera ...papír a to věčný bolení