těžko říct...
přidáno 13.10.2009
hodnoceno 3
čteno 1558(12)
posláno 0
Na tvrdé židli sedím,
okno špinavý před sebou mám.
Když skrze něj hledím,
pomalu zapomínám
na časy co byly,
plny upřímné naděje.
Jen vzpomínky mi zbyly,
nálada moje stagnuje.

Osud mi vybral cestu
plnou monotónních dnů,
nosím olověnou vestu.
Mám hlavu plnou snů.
Chci mít volný čas,
být jen s mojí milou,
užívat si nás.
Občas si pustit žilou.
přidáno 13.10.2009 - 16:50
nic si z toho nedělej.piš dál.snaž se přemýšlej. zkoušej nenech se znechutit:-)
přidáno 13.10.2009 - 10:57
Hanička
no prakticky souhlasím se severkou...

a nejen to... nic mi to neřeklo... neumělé...
přidáno 13.10.2009 - 10:10
Plné gramatických rýmů a omšelých frází, navíc tam máš chyby ve shodě podmětu s přísudkem...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Časy : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Tobě!
Předchozí dílo autora : Auto

» narozeniny
Žhnoucí krysa [17], BadAngel16 [14], Z.Biskup [9], endavid [3], Mikin [3], Neočko [2], trivius [2]
» řekli o sobě
Singularis řekla o Máta :
Opravdu se vyzná v psychologii a užívá si to. Píše úžasně dokonalé romány, jen mi nevyhovuje jejich výstavba: Vyhýbá se uvádění jmen postav a při čtení zprvu není zřejmé, co je důležité a co ne. Vše se odhaluje až postupně, což činí román napínavým a dodává mu spád.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Tématická soutěž

Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming