Inspirováno písní Familiar Taste of Poison od skupiny Halestorm, která naprosto přesně vystihuje moje pocity vůči jedné osobě...

..každé cesty tam vedou, už je to dané..dřív nebo později - stejně se to stane...ale ví pouze Oni, kam sahá až bdění, v mrtvém svém těle a tíze zapomění ...

Sklopila jsem hlavu. Přitisknul mě k sobě a já přes jeho rameno viděla Tomáše, jak do sebe lije skleničku za skleničkou. To nebylo dobré!

...odhaluji plnoletost našich čistých úmyslů

Spáry hialmu konečně poodhalují celou záhadu okolo rituálu a velká chvíle se nezadržitelně blíží.

cca po roce

Takovej krásnej narozeninovej den, kdybych na sebe měla být pyšná. Ale nejsem.

A on to Murakami vymyslel s tím názvem dobře

http://www.youtube.com/watch?v=MM1LfkzvTYQ - ať žije tahle skaldba, ať žije ta původní. Ať žije pointa. Ať žijem my, ať nám dál žije Trevl (Rest in Peace, Travellers). Ale nikdy se to nevyplní. Budem si ty otázky klást pořád. Dík za to všechno. A sorry za ten bordel všude kolem i uvnitř.

První opravdu zákeřná lest, se kterou jsem se při Dračím doupěti setkala. Doufám, že tam nebude působit příliš nepatřičně, snažila jsem se to tam začlenit jako jakoukoli jinou scénu :)

.............................

https://www.youtube.com/watch?v=Tz08wf9H6fg

Parafráze několika básníků. Trochej, variace na rondeau.

Kdyby tak pan Davis, Baker, Ellington a Mingus měli společnej bigband..

...i smrt v kraji La Mancha může být romantická