|
název docela v poho na to jaká je to depkárna
|
Smrtelná úzkost z prázdnoty -
jako když padáte do jámy s hady -
jak by se skrývala za každou hodinou -
za každým promarněným dnem -
kdy únava svírá mé teď a tady
do svěráku, zdi se stahují do sebe
a vzduch se nedá dýchat smíchaný
s mazutem chvil a splínu dohromady.
Dlouhý a smutný stín - ten ji prozradí -
a v tu chvíli vím, že svlíká mě očima -
ten jed, že vstřebal jsem a otrava začíná -
stoupá mi do hlavy, jak cestou usychá
od prstů na nohou každičký nerv
k triumfu trvalého znecitlivění.
Přehoďte přeze mne plachtu -
proveďte pitvu, vystrojte pohřeb -
dokud je čas.
Z mé strany problém v tom není.
Cítím, že padá mlha, mlžnější než obvykle
jako se zvedá přízrak fatamorgány -
aby mě odřízla od zbytku pouště
Nač číst tlusté knihy, vědecky pracovat?
Na co je celou noc poslouchat
morseovou komunikaci deště
s žulovou deskou nad zpustlým hrobem?
Nemám duši z lesních borůvek -
nevyběhnu ven poslouchat skřípavé pískání v uších
pařáty stínů by vtáhly mě pod zem
mlčet s těmi co mlčí, zasnít se do snů
nebo procitnout, procitnout na vždy
a čekat, že časem snad něco se změní -
Je mi to jedno -
z mé strany problém v tom není.
jako když padáte do jámy s hady -
jak by se skrývala za každou hodinou -
za každým promarněným dnem -
kdy únava svírá mé teď a tady
do svěráku, zdi se stahují do sebe
a vzduch se nedá dýchat smíchaný
s mazutem chvil a splínu dohromady.
Dlouhý a smutný stín - ten ji prozradí -
a v tu chvíli vím, že svlíká mě očima -
ten jed, že vstřebal jsem a otrava začíná -
stoupá mi do hlavy, jak cestou usychá
od prstů na nohou každičký nerv
k triumfu trvalého znecitlivění.
Přehoďte přeze mne plachtu -
proveďte pitvu, vystrojte pohřeb -
dokud je čas.
Z mé strany problém v tom není.
Cítím, že padá mlha, mlžnější než obvykle
jako se zvedá přízrak fatamorgány -
aby mě odřízla od zbytku pouště
Nač číst tlusté knihy, vědecky pracovat?
Na co je celou noc poslouchat
morseovou komunikaci deště
s žulovou deskou nad zpustlým hrobem?
Nemám duši z lesních borůvek -
nevyběhnu ven poslouchat skřípavé pískání v uších
pařáty stínů by vtáhly mě pod zem
mlčet s těmi co mlčí, zasnít se do snů
nebo procitnout, procitnout na vždy
a čekat, že časem snad něco se změní -
Je mi to jedno -
z mé strany problém v tom není.
Výstižná. Rozumím jí až moc dobře, na tebe nezvykle nitro-odhalující (ať už tvoje, nebo imaginární nitro básnického subjektu). Bylo mi v tom dobře (jak jinak, depkárny jsou můj rybníček).
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
No problem : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Stejný otisk
Předchozí dílo autora : Jeřabiny
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Lipš [18], yayadreamer [13], Hass [13], Vejunka [12], Král Slova Kuba [12], Tyna Mayerová [12], Užmoc [10], Flammarino [6], Emilius [5]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?

