Romantická slečna

Sedl jsem si na postel
Vzhlížel z okna na kostel
A přemýšlel
V duchu další báseň vymýšlel
Proč v uších zní hudba a ne slova?
A tak přemýšlel jsem znova

Víš, kdo píseň hraje a kdo zpívá
Ale ne, kdo jí napsal, tak to bývá
Že každý básník dal kus srdce
V slzách plaval jako ryba v řece
V ruce jsem měl kytaru
A naladil jí postaru

Začal jsem do toho slova psát
Jako blázen na ní hrát
Zpíval o tom, jak je krásná
Jako hvězda na nebi jasná
Že odjíždí prvním vlakem
Rozplývá se, je volným ptákem

Slyšel jsem struny a hmatník praskat
Ty verše vybrnkávat
Cítil, jak mi prsty krvácejí
A oči v slzách potápějí
Hrál jsem mé romantické slečně
Pořád a stále, hraju věčně