Taťána už zase píše Evženovi

Co o tom psát?
Bylo to skvělé. Zas.
A v tom je právě problém.
Jak se tě mám zbavit
když mě tolik baví
trávit s tebou čas?
A v přítmí sklánět k sobě hlavy
šeptat si vtípky jen pro čtyři uši...
Žít z toho budu ještě dlouho
tuším.
Bože proč ti to tak sluší?
A proč jsi natvrdlej jak poleno?
No nic, všechno už bylo řečeno.
Marnost má tvoje jméno.
A já jdu zase snít
a psát...
Proč ku.va je tak složitý
mít někoho rád?