Já za tím zas budu hledat člověka jo?
Představuji si mladou dívku v Viktoriánské Anglii. Je zamilovaná, puritánská společnost lásce (natož sexu) nepřeje, jednou jedinkrát k tomu ale přeci jen dojde, její milý se ji skrytě na malý okamžik dotkne, od té doby je jiná. Ve Viktoriánské Anglii mají ale i stěny uši, milenci jsou odhaleni. Ji izolují v ženském klášteře na pustém ostrově a tam píše tuto orgastickou báseň, o tom jak se ji dotknul muž. Teda skoro brečím, fakt!

koiška: Děkuji, potěšila jsi mě, tak to bylo myšleno...

koiška: Děkuji, to jsem ráda :).

koiška: Napsala jsi to moc hezky a pravdivě, tak to je, díky.

Kalimero: Děkuji za milou návštěvu :).

kmotrov: Moc děkuji za zajímavý komentář! Představy jsou krásná věc a tyhle mě opravdu baví. Je zvláštní, jak se člověk vybarvuje druhým skrze to, co píše. Ale pozor, já se tady záměrně snažím mást a opravdu píšu většinou fikci. I když přiznávám, že co jsi o mně napsal, se mi moc líbí... :)
S tím rytmem máš nejspíš pravdu, kdybych se v tom víc vrtala, asi by mi tolik slabik nepřečuhovalo.

Moc hezky jsi to napsala :)Přeji Ti až to přijde tak ať je to pořád o lásce a také o úctě. Mělo by to tak být aby nikdo nezůstal opuštěný a nemilovaný. To pak moc bolí..

Orionka: Smekám, smrt mi nahání hrůzu, ostatně jako každému a tady, v Tvé básni, je tak hmatatelná a s každým řádkem ji přibývá a je více mrazivá...

Orionka : Druhá sloka je moc hezká,tu jsi mi psala z duše..:)

no...to je úžasný.:)

Já tě tady mám zaškatulkovanou jako protestní básnířku. Vnímám tě jako někoho, kdo se v mládí pohyboval mimo střední proud, někde v undergroundu, možná si byla pankerka, dnes je Ti přes třicet a ten mix vzdoru proti konvenci který v tobě zůstal a životního zmoudření přináší na psance neotřelou tvorbu (jako občasný básník mám právo na fantazii).
Jen bych to trochu rytmicky dočesal.

Nicol: Děkuji, to jsem moc ráda.

Stin: A já moc děkuji :).

Vidím, že čerpáš přímo ze života. Kdoví, jaké to bude až nám bude o 20, 30 let víc. Líbí se mi.

Docela úsměvná a přitom pravdivá a ze života. Moc se mi líbí. :-)

ŽblaBuňka: ... nebo úplně nejhůř :). Máš pravdu, tohle je ve hvězdách, dík za zastavení.

Olivka: Děkuji za komentář. Je to o mamince, ale ne o mé, jak vyplývá už z textu, já píšu většinou fikci. Víš, kdybych napsala, jak maminka umírá a hrozně to bolí, bylo by to tak trochu o ničem - takových básniček je, přečetla bys to a nic. Právě tyhle reakce mi ukazují, že dílko funguje, jak má: budí emoce, možná pobuřuje, ale taky nutí k zamyšlení.

nebude-li na tom on ještě hůř

Ač si to člověk přeje, aby se uz netrápila, ve skutečnosti neni na její odchod připraven a moc to bolí. "Tvá smrt krade z mého života"??? Je to skutečně o mamince?

Zamila: Děkuji, to mě těší.