Jediný dotyk
a pukala země.
To všechna vyschlá řečiště
se zalila
tam ve mně.
Řeky měnily tok
a hory tvar
když zmizel čas
do hlubin spad
závrati proud
myšlenek zmar
opojný třas
vzkříšení žár.
Jediný dotyk
a pukala země.
To všechna vyschlá řečiště
se zalila
tam ve mně.
Vzpomínáš?
Jsi můj seismický zlom
v hloubi mě protínáš
jak pulsující výzva
a nezhojená jizva
bolet začínáš.
Jsi vnitřní rezonance
zas cítím lehké chvění
to zveš mě do tance
chvíli před rozedněním
vibruješ ozvěnou.
Navěky vedeš mnou...
a pukala země.
To všechna vyschlá řečiště
se zalila
tam ve mně.
Řeky měnily tok
a hory tvar
když zmizel čas
do hlubin spad
závrati proud
myšlenek zmar
opojný třas
vzkříšení žár.
Jediný dotyk
a pukala země.
To všechna vyschlá řečiště
se zalila
tam ve mně.
Vzpomínáš?
Jsi můj seismický zlom
v hloubi mě protínáš
jak pulsující výzva
a nezhojená jizva
bolet začínáš.
Jsi vnitřní rezonance
zas cítím lehké chvění
to zveš mě do tance
chvíli před rozedněním
vibruješ ozvěnou.
Navěky vedeš mnou...
Ze sbírky: Objevitelé
15.08.2015 08:51
kmotrov: Jé, no to je krása. Máš pravdu, mohlo by to tak být. A je ohromně zajímavé, jak různé výklady může mít tahle báseň, která je už názvem vcelku konkretizovaná. Ale je to tak, sdělení básně může být tolikrát jiné, kolik má čtenářů. Napadá mě, že čtení básně je vždycky setkáním dvou lidí, autora a jeho čtenáře, jejich myšlenkových světů, pocitů, zkušeností atd. A myslím, že jak tuhle báseň vidíš, o tobě vypovídá něco moc hezkého :).
15.08.2015 07:54
Já za tím zas budu hledat člověka jo?
Představuji si mladou dívku v Viktoriánské Anglii. Je zamilovaná, puritánská společnost lásce (natož sexu) nepřeje, jednou jedinkrát k tomu ale přeci jen dojde, její milý se ji skrytě na malý okamžik dotkne, od té doby je jiná. Ve Viktoriánské Anglii mají ale i stěny uši, milenci jsou odhaleni. Ji izolují v ženském klášteře na pustém ostrově a tam píše tuto orgastickou báseň, o tom jak se ji dotknul muž. Teda skoro brečím, fakt!
Představuji si mladou dívku v Viktoriánské Anglii. Je zamilovaná, puritánská společnost lásce (natož sexu) nepřeje, jednou jedinkrát k tomu ale přeci jen dojde, její milý se ji skrytě na malý okamžik dotkne, od té doby je jiná. Ve Viktoriánské Anglii mají ale i stěny uši, milenci jsou odhaleni. Ji izolují v ženském klášteře na pustém ostrově a tam píše tuto orgastickou báseň, o tom jak se ji dotknul muž. Teda skoro brečím, fakt!
02.04.2015 12:24
koiška: Děkuji, přesně tak to mělo znít, pulsující a doznívající. Tak jsem ráda, že to tam slyšíš.
30.03.2015 21:57
Orionka: Moc pěkné, pulsující a krásně doznívající ..stejně jako kouzlo těch okamžiků.
27.03.2015 11:02
kekebreke: Hmm, děkuji. Já tedy ve faktickém smyslu čárky nepostrádám a apostrofy už vůbec ne. Čili předpokládám, že to bylo myšleno spíš obrazně... jako že je to popsáno moc stručně? Moc velkej fofr? :) Někomu to tak asi připadat může. A jestli komentář chápu špatně, prosím o výklad :).
(Mmch. tohle je příklad veršovaného komentáře, který oceňuji a vítám. Protože ač ve verších, je to KOMENTÁŘ k dílu, ne vlastní dílo inspirované tím, co napsal někdo jiný... ale tato poznámka je určena spíš někomu jinému :))
(Mmch. tohle je příklad veršovaného komentáře, který oceňuji a vítám. Protože ač ve verších, je to KOMENTÁŘ k dílu, ne vlastní dílo inspirované tím, co napsal někdo jiný... ale tato poznámka je určena spíš někomu jinému :))
27.03.2015 10:50
Snad nesetkám se s vaším smíchem,
snad nebudu zván hnidopichem,
když ohodnotím dílo hříšné,
ač povedené, živočišné.
Pravý orgasmem by pro mne bylo,
na čárky a apostrofy, kdyby času zbylo.
snad nebudu zván hnidopichem,
když ohodnotím dílo hříšné,
ač povedené, živočišné.
Pravý orgasmem by pro mne bylo,
na čárky a apostrofy, kdyby času zbylo.
25.03.2015 09:20
Tedy..nechtěla bych se ji učit nazpaměť..těch slov ....,.ale nese se krásně:)Líbí se mi celkově:)
24.03.2015 18:35
Není to špatně napsané,popsané- někde jsem slyšel že jedny z dveří k Bohu jsou orgasmus a upřímný smích. Při obém se zpomalí nebo zastaví myšlení..:-)
24.03.2015 15:52
Timothy A. Postovit
Je skvělá, moc se mi líbí rytmické zpracování a živočišnost!
24.03.2015 11:04
Moc děkuji, potěšila jsi mě :). "To zveš mě do tance" je jako myšlenka schválně s takovým odrazem, prostě tam ten lehounký předěl cítím. Může být dotek i dotyk a po pravdě jsem nad tím ani moc nepřemýšlela, dotyk mi tam padl nějak automaticky (že by podvědomá asociace dotyk - styk? :D ). "Spad" je vědomá gramatická úlitba rytmu. A jednoslabičná údernost je tady zcela záměrná, jak už jsem vysvětlila v komentáři níž.
24.03.2015 10:50
Zamila
"To zveš mě do tance." - to mi tam rytmicky nějak nesedí. Pak mi trochu vadí ten "dotyk" (raději dotek), pak to "spad". Já moc nemám ráda jednoslabiční věci hned za sebou, ale celkově je ta báseň kvalitní, živočišná, typicky Tvá :-) Nejlepší jsou refrény.
24.03.2015 10:38
Amelie M.: Díky! Zkusím vysvětlit, ona ta báseň má dvě části, první je v minulém a druhá v přítomném čase. První je o prožitku a druhá o vzpomínce na něj. A touha opravdu může bolet jako nezhojená jizva :).
24.03.2015 10:33
moc pěkné.. jen významově v kontextu s názvem, mě malinko svádí z cesty "jak nezhojená jizva bolet začínáš".. :) to mi jakoby k přirovnání toho prožitku moc nesedí.. ale jinak dávám palec hore :)
24.03.2015 10:24
Jiří Turner: Moc děkuji. Neuspořádanost je myslím jen zdánlivá, proměnlivý rytmus je naopak součástí vyjádření. "Chvatná" je pouze jedna část, kde tempo zrychluje, verše se zkracují a důraz na poslední slabiku jim dává naléhavost. Pak rytmus opět zvolní.
24.03.2015 10:10
Líbí se mi jak je živočišná a nesentimentální. Odpovídá tomu i ta neuspořádanost a jakási "chvatnost"
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.