Tvrdý-nouzák: inkoust: Chlapi dík!
A bacha!

Vladan: Mušíš si dávat bacha na to co píšeš, že jsi bývalý středoškolský profesor jsi o sobě na psancích prozradil sám. Dílo je velmi dobré, moje kritika není zas tolik kritikou, jak tady často říkám, chyba může být na mém přijímači. Prostě moje mysl, vytváří obraz děje a uvodní dialog si přebrala jako nadsázku, je to dané prostředím ve kterém se pohybuji, to už jsem psal, někdo jiný by to vnímal jinak, zmínka že si kněz všiml hned na začátku, že něco není v pořádku, se zachováním tajemství, jen takovej náznak, by to uvedla na pravou míru, ani by to nemusel být kněz, v jiných "kulisách" prakticky kdokoli, třeba zedník. to jsou jen takové detaily, ale od toho ty komentáře jsou, ne?
Lořist si určitě brzo přečtu, já tohle četl už minulý týden, nějak jsem se nedostal k tomu to okomentovat, neměl jsem to srovnaný v hlavě, včera jsem přišel z hospody (do hospody chodím jednou týdně) a nějak to dozrálo:-)

ŽblaBuňka: Nebo?
Líčit liči v lýčí ...
Dík.

Já: sci fi není můj žánr, nemám podmínky na to abych povídky četl spontánně, tak si je tisknu a někdy přečtu, jsem převážně autor "poezie" povídky se učím komentovat, jsem vyučenej traktorista co měl čtyřku z češtiny.
Ty:autor sci fi povídek, bývalý středoškolský profesor, práce se slovem je tvůj chleba (zajímala by mne tvá současná profese).
Proč to čtu, když sci fi běžně nevyhledávám? Hledám kvalitu. Předpoklady pro kvalitu vychází z tvého vzdělání, z tvého působení na tomhle serveru i z bývalé profese. Když se k tomu přidá zájem o vědu, je z toho něco jako vědecká sci fi. Postavil jsi to tak, aby čtenář byl zvědavý jak to dopadne, to je invence autora, tebe, kterou nemusí středoškolský profesor mít.

Trocha kritiky:
...Já taky. Máš na mě chvilku čas? Potřeboval bych tvoji pomoc.“
„Jistě, od toho jsem tady, ale pokud se nemýlím, tak jsi nikdy nebyl věřící.“
„Co to znamená, být věřící? Nemůžeš dát rozhřešení i ateistovi?“...
Já ten rozhovor na první čtení chápal jako nadsázku, prostě lidé v mém okolí hovoří běžně v nějaké nadsázce, pokud by jsi napsal, že kněz si všiml, že není něco v pořádku, uvedl by jsi čtenáře přesně do té situace o kterou šlo...
Třeba to jen můj subjektivní postřeh.

Postava kněze působí ploše, je to odraz tvého pohledu na věřící, ty " dvě chladnoucí těla," to ale vyvrátila.

inkoust: Díky moc za parádní komentář!

To mě se první sloka líbí, já v tom slyším blues.
působivý kontrast:
...nocí toulám se temnotou...
...světlém světě nechávám si zdát...

pak se mi líbí:
Naděje se jen v koutku tiše kroutí.
to je skvělej postřeh, protože naděje není nikdy suverénní.

Po první sloce je to takové rozplizlé, nejednoznačné.

To znám. Taky sem tam bývám osamělý noční chodec a tlachám se samotou.

Nedávno jsem četl povídky z těchto míst, o lidech bídných, hladových a otupělých, nemám problém se do toho vcítit, ovšem ne tolik, že bych se tím nechal zpoutat, nevím jak jiní.

taron: To je trefa, on je to "starší kus" a já si neuvědomil momentální roční období.

Dobrý, proč ne.

oslov radek:
Děkuji.

Nelíbí se mi mrazivá vášeň, je to profláknutej název filmu, proto tohle spojení není vhodný do básně a obzvlášť do básně kterou věnuješ Palachovi, určitě by jsi vymyslel něco vlastního.
...Výkřik Svědomí...
tady jsi to geniálně vystihl i s tím svědomím s velkým S.

A mně se to moc líbí, je v tom rockově syrová poetika, ale nepřekročilo to hranici k podbízení se syrovostí. Dalo by se to přirovnat Mišíkovi.
Závěr je super
...Zpití jemným likérem
Mysleli jsme, že navždy
Vše nasáklo sladkým odérem
A teď...láska lásku
vraždí...

jemný likér, sladký odér, láska lásku vraždí
Krásné metafory.

valemart: Díky, za moc pěknej komentář!

Yana: tomibender: taron: inkoust: Děkuji vám za návštěvu a za to, že jste mi rozuměli...

Je to sranda a je to super zrýmované!

Já tyhle tvoje šipkovaný můžu.
...Hudba psů v dálce...
...vězněné plameny...
Krásné obrazy.

Báseň má pro mne příjemně temnou atmosféru, temnou ve smyslu tajemnou.
Uvědomění si své svého potenciálu, jenž se v tobě skrývá. Který je v tobě. Je tajemný, ale silně živoucí, je expandující! Kdo není tebou ten to nemůže pochopit. A tak ti nezbývá než rozesílat do světa dopisy ve formě básní a do nich vložit svědectví o tvém nezjeveném krásném živoucím tajemnu.

Jsem rád, že si tenhle dopis nešel i mne.

To já směr neurčuji, někam bych chtěl doplavat, pak mě chytne vír a vyplivne úplně jinde než jsem chtěl. Třeba na Psancích.

Půjdu uvěznit plameny. (zatopit)

Yasmin: Myslím, že oba máme rádi ticho, to vnější i to vnitřní...
Dík.

Skvěle dovedené k pointě, skvělé vyjádření něčeho na malém prostoru. Oprav si chybu.
Spíš bych to zařadil do miniatur.
Super

Yana: ...Když rok má čím dál tím
méně dní...
výstižné, další vánoce, jakoby se nám čas neustále zkracoval, ten pocit mají asi všichni, často slýchám: letí to, nebo tak něco podobně.
...Vybledlí víc než košile
kterou prali pořád dokola...
to se mi taky líbí.
Jsme opotřebovaní životem, nebo máme patinu?
...Bolí to už teď
nenacházím klid
abychom zemřeli
jen pro to musíme žít...
Čím je šlověk starší, tím se ta otázka víc a víc vrací a je aktuálnější.
Škoda, že jsi se v závěru nějak nevrátila do prvních vět, pak by to byl opravdový koloběh.
Třeba něco takového napíšeš příště :-)

Opět silně autentické, takový věci já můžu.

Vysmívat se maloměšťákům je ohraná písnička a neaktuální, hrrr na vekoměšťany, má to draif, dobrý.
Dobrých protestních písní není nikdy dost. Na druhou stranu znám takové co podobně protestovali (i když ne písní) a když jim bylo hozeno lano (nabídnutý teplý flek) tak se ostříhali a ochotně se stali "velkoměšťany."

Taky bych to rád slyšel, zajímalo by mne jak se to porovnalo do rytmiky. Taky jsem zkusil pár textů, na nic nehraju, takže nevím jesti jsou vůbec zhudebnitelné.