17.01.2013
10
Prohibice

Vyhlásil jsem prohibici
na lásku, vášeň, štěstí
Poraněn ležím na ulici,
děravým pršiplášťem prikrytý
v dešti

Zpitý levným alkoholem
počítám pilíře mostu
V krvi kolujícím metanolem
rozpouští se obraz
z vosku

Zpití jemným likérem
Mysleli jsme, že navždy
Vše nasáklo sladkým odérem
A teď...láska lásku
vraždí...
 18.01.2013 15:57
kmotrov: Díky, přirovnání k Mišíkovi je pro mě poctou :-)
 18.01.2013 13:13
A mně se to moc líbí, je v tom rockově syrová poetika, ale nepřekročilo to hranici k podbízení se syrovostí. Dalo by se to přirovnat Mišíkovi.
Závěr je super
...Zpití jemným likérem
Mysleli jsme, že navždy
Vše nasáklo sladkým odérem
A teď...láska lásku
vraždí...

jemný likér, sladký odér, láska lásku vraždí
Krásné metafory.
 18.01.2013 10:08
znám tyhle pocity.. i jsem si tím fyzicky prošel... nazval bytu zkušenost fyzickopsychickým mordem!
 17.01.2013 19:05
Diky, to jsem rád :-)
 17.01.2013 16:39
jo mě se taky líbí, trefil ses mi do vkusu :)
 17.01.2013 15:19
taron: petrstrike: Díky :-)
 17.01.2013 14:01
opravdu pekne povedena
 17.01.2013 12:36
Sucháč: Pak se ti tedy povedla, gratuluji :))
 17.01.2013 12:34
taron: hmmm, zajímavý výklad, tenkrát jsem ji psal v dost podobné atmosféře, jako popisuješ...
 17.01.2013 12:28
o zklamání...tak ji vnímám já...prvotní nadšení mladého člověka střídá bezvýchodnost, kolotoč starostí , nakonec úplné vyhoření a život v bídě...ať faktické, či bídě nadbytku, bez citu a porozumění :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.