![]() |
komentáře uživatele :
slnečnica: Děkuju. Jo, asi sem nešla po nějakym veledíle, jen sem ze sebe potřebovala dostat nějaký útržky.
Adrianne Nesser: Děkuju. Přesně tak! Je to takové klišoidní a nejspíš jí zase smažu, ale ta nálada mi nedala jí aspoň na chvíli nepověsit.
NotInToLabels: Hah, zvláštní, a to jsem zrovna měla dojem, že je to srozumitelnější než cokoliv, co sem napsala za posledních pár let .)) Nicméně.. Děkuju.
Severak: Přehlídnout by nešla .)
Severak: Přehlídnout by nešla .)
Chytáš mě za orgány, které jsem netušila, že ještě mám. Divnej tlak za hrudní kostí.
Jen nerada chápu.
Jen nerada chápu.
Dívka v modrém: Rýmy. Rýmy především. Vynucují se jimi jednoduchá slova, která mi tam nesedí.
múzy se probouzej ze špatnejch snů do odpornejch realit s prachbídnejma úmyslama.
přála bych si mít právo se ptát.
přála bych si mít právo se ptát.
Ten poslední řádek mě nějak vyhodil z rytmu. Začátek mě chytnul za mozek .))
Yana: Nemyslím si, že lze takhle vynášet obivnění bez znalosti obou stran, bez možnosti zkoumat, kde se vlastně stala chyba.
Jinak souhlasím, myšlenka je bolestná, ale čte se to hůř..
Jinak souhlasím, myšlenka je bolestná, ale čte se to hůř..
té strojenosti je tam až příliš, jako kdyby tě rýmy nutily upravovat myšlenky, nedokázaly postihnout to, co chceš doopravdy říct.. nenech se omezovat, najdi svůj jazyk, základ máš.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
zamilovana do nezamilovane doby [18], Rozárka [18], ivkaja [18], Pet [18], woski [17], Vladimír [15], AllieM [13], inkognitoDV [13], Sebas5195 [9], MsRolland [9], Jáchym Kemza [7], Chrudoš [3], Milan [2]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)


