Úsměv poloboha

Závěry. Ty máš prostě ty konce, co praštěj přes nos.

Líbí se mi moc ! :-)

Pokud tato báseň má navozovat antickou atmosféru, tak jí poslední věta naprosto bortí... Pokud to byl záměr autora zbortit tyto "antické obrazy" na konci, tak to považuji za nešťastný záměr...

Bohéma je nad pocity. Múzy jsou!

líbí se mi první dvě sloky.a obraz mě také zaujal,

Ten obraz je úžasný!

LUKiO, už jsem psala, že pitvání písmenek není můj styl, beru celek a v tom mne jedno slůvko nevytrhne (a už vůbec ne zdejší statosféra), musí jich být víc špatně a pak mne ani celek nezaujme. Nejsem slovní patoložka, na to máš tady vychovaných profíků dost :-)

Lilien: ale nejde přece jen o to, jestli je to rýmově v pořádku, jde o význam, o to aby to ladilo se zbytkem básně apod., a ten celkový dojem básně mi ta stratosféra rozhodila, jakoby tam to slovo prostě nepatřilo...možná moc tvrdé, moc moderní, a tak...jde o pocit :)

sféra Héra je naprosto v poho závěr

Souhlasim s LUKiO ta stratosfera mi tam nejak nesedí ale jinak mám ráda antiku a mytologii ... řekla bych povedené

Zajímavé. Je sice fakt, že těmhle odlidštěným antikizujícím básním už dávno odzvonilo, mytologie je celkem pasé, ale zkuste ji odolat?! To nejde, každý někdy přijde s nějakým mytologickým kýčem, nechci hned říkat, že je to kýč, to ne.

Ta poslední sloka má dvě roviny: A, buď logickou, tedy Bohové asi sídlí v iono- nebo exo-sféře, tedy padají skutečně dolů k nám, nebo B, pád vzhůru do stratosféry je vlastně letem vzhůru - nanebevstoupení antického hrdiny - čili jeho přenesení ze světa lidského reálného do světa ryzí fantazie.

Nemile roztahaná, však zajímavá.

Fakt pěkná, čtivá. Konec graduje a votom to je :)

Až na ten poslední řádek - dokonalé...ta stratosféra mi tam nějak nesedí.