Mezi dvěma lidmi vzniká prostor, který neumí být prázdný ani naplněný.
přidáno 18.05.2026
hodnoceno 9
čteno 152(12)
posláno 0
Říkám ti to samé
pokaždé jinak
po stém

Slova už nejsou
mezi námi
mostem

V domě svém
sám jsem si
hostem

---

Stojíš oděna mlhou
neslyším tvá slova
ve snech vidím pravdu;
naživo jen tebe

Poznávám tě v dáli
mám tě na dosah
patříme k sobě
jak zima k ránu

---

Poslední nádech
snad po sté
prázdné chodby
slova zamkla dům
a nás v něm
přidáno 20.05.2026 - 23:20
Povedená.
přidáno 20.05.2026 - 20:07
Leslie: Děkuji, když nelpím na perfektní struktuře, hned se mi píše lépe :D
přidáno 20.05.2026 - 15:25
Oslovila mě, zvláštní rytmus, který ale ladí k dobře vykreslené atmosféře.
přidáno 19.05.2026 - 22:41
Báseň mi mluví z duše. Snadno v ní najdu uplynulý půlrok.
přidáno 19.05.2026 - 12:14
puero: Mistře, Děkuji :-)
přidáno 19.05.2026 - 12:14
Audrey Diamond: KarelVrba: Díky
přidáno 19.05.2026 - 10:02
Tak jsem u svojí dopolední jazzové kávy zabrouzdal na psance za poezií (výhoda, když jste ředitel organizace a nikdo nekontroluje, co vám svítí na monitoru)... a hned takový zákusek! Hezké. Ten začátek by se udržel i jako samostatná básnička. Má bezva rýmování a je z ní cítit F.G. Lorca. Taky má podobný verš něco jako... nejsem ve svém domě pánem (ve smyslu, neovládám svoje touhy a myšlenky).

Vzpomněl jsem si na to. Taky jsem to kdysi kdesi použil.
přidáno 18.05.2026 - 23:00
Pekna :)
přidáno 18.05.2026 - 19:26
Zaujala. Znám ticho, samotu, ale ne v lásce.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Dům plný ticha : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Generace Z
Předchozí dílo autora : Zahrady neviděné

» narozeniny
jeny111 [15], Sarus [13]
» řekli o sobě
shane řekl o Severka :
Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming