|
Mezi dvěma lidmi vzniká prostor, který neumí být prázdný ani naplněný.
 18.05.2026 9 153(12) 0 |
Říkám ti to samé
pokaždé jinak
po stém
Slova už nejsou
mezi námi
mostem
V domě svém
sám jsem si
hostem
---
Stojíš oděna mlhou
neslyším tvá slova
ve snech vidím pravdu;
naživo jen tebe
Poznávám tě v dáli
mám tě na dosah
patříme k sobě
jak zima k ránu
---
Poslední nádech
snad po sté
prázdné chodby
slova zamkla dům
a nás v něm
pokaždé jinak
po stém
Slova už nejsou
mezi námi
mostem
V domě svém
sám jsem si
hostem
---
Stojíš oděna mlhou
neslyším tvá slova
ve snech vidím pravdu;
naživo jen tebe
Poznávám tě v dáli
mám tě na dosah
patříme k sobě
jak zima k ránu
---
Poslední nádech
snad po sté
prázdné chodby
slova zamkla dům
a nás v něm
20.05.2026 - 20:07Leslie: Děkuji, když nelpím na perfektní struktuře, hned se mi píše lépe :D
19.05.2026 - 10:02Tak jsem u svojí dopolední jazzové kávy zabrouzdal na psance za poezií (výhoda, když jste ředitel organizace a nikdo nekontroluje, co vám svítí na monitoru)... a hned takový zákusek! Hezké. Ten začátek by se udržel i jako samostatná básnička. Má bezva rýmování a je z ní cítit F.G. Lorca. Taky má podobný verš něco jako... nejsem ve svém domě pánem (ve smyslu, neovládám svoje touhy a myšlenky).
Vzpomněl jsem si na to. Taky jsem to kdysi kdesi použil.
Vzpomněl jsem si na to. Taky jsem to kdysi kdesi použil.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Dům plný ticha : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Generace Z
Předchozí dílo autora : Zahrady neviděné
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1+1 skrytých» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
