Mezi dvěma lidmi vzniká prostor, který neumí být prázdný ani naplněný.
přidáno 18.05.2026
hodnoceno 0
čteno 6(0)
posláno 0
Říkám ti to samé
pokaždé jinak
po stém

Slova už nejsou
mezi námi
mostem

V domě svém
sám jsem si
hostem

---

Stojíš oděna mlhou
neslyším tvá slova
ve snech vidím pravdu;
naživo jen tebe

Poznávám tě v dáli
mám tě na dosah;
patříme k sobě
jak zima k ránu

---

Poslední nádech
snad po sté
prázdné chodby
slova zamkla dům
a nás v něm

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Dům plný ticha : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla


Předchozí dílo autora : Zahrady neviděné

» narozeniny
Bambule [18], Kaimu [18], adusa [18], skrattka [18], Jokynka [17], Jaroslav Morava [17], klučé [14], DoPaPl [11], Tzina [9]
» řekli o sobě
Yana řekla o kmotrov :
Jeho nadšení pro věc je tak nakažlivé, jeho projev je tak moudrý a tak plný života, že jsem hrdá na to, že znám kmotrova a že jsme si blízcí, je to pro mě pocta, znám kmotrova- tak zatichlého a tak hlasitého, plného inspirace a bohémského ducha, jo, a je strašně milé když se z něčeho raduje a směje se
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming