Studentská halenka... ta je tuze tenká... ;)

ju... líbí se mi a dost... zajímavá atmosféra... :)

zrušíme vlaky... jsou nespolehlivý a pomalý ;)

to je strašný... na tom konci jsi mě úplně napnula... chci další díl!! :)

tohle nejde komentovat... tak jen... udělám vykřičník ;) !

myslím, že každá královna si dnes kroky může určit sama... ale je tu další věc... jestli ona sama chce... :)

aneb životní heslo - proč to dělat jednoduše, když to jde i složitě?? :)... proč ne... taky takhle nějak funguju... aspoň je o zábavu postaráno...

máš pravdu... trošku jiná káva než obvykle... ale pořád stejně silná a dobrá :)

a nejúžasnější na týhle skvělý básni je ten pupík :D

čtu ji už asi po šesté... a stejně mě vždycky chytne... :)

jů.... :)

básně jsou nádherný... ale proč mi připadá, že máš v očích beznaděj?? :) To se přeci nedělá... :)

jako malá jsem znala jednu holčičku, která nechala v pískovišti cvičku :)

někdy se potápí... a někdy se z nich stávají letadla ;)

:)

jak píšeš... zmatek je věc přirozená... většinu času neškodlivá :)

dýchlo na mě jaro... a s ním i takové nějaké to smíření... :)...
PS: jdu si dát kafe... přemluvila jsi mě ;)

ach ta samomluva ;)

co bych si přála?? Jéje, to by toho bylo.... :)... krásně napsaný básně jako je tahle třeba :)

Ty naše Slunečnice... těším se, až zase s létem vykvetou tvý příbuzný... ale to jen tak na okraj...
oni toho říkaj strašně moc... a z rukou berou hračky, který tam možná měly zůstat navždycky... pro nějaký tmavý oči.. pro trochu slaný vody z nich... a možná jen pro fialový věci... kdo ví... ale ať si mluví... ono to stejně dopadne podle nás :)