Podkopnout slunci nohy

Kafe vydražené
v kupónové privatizaci
stéká teď po chodníku

A ten kofein je ve vzduchu…

Zorničky tancují big-beatový tanec
bez pravidel
a poprvé se tak trochu opily
- někdy oční veřejný záchodky potřebujem!

Mezi konečky oříškových vlasů
střepy z jahod
co voní po pesticidech

Jakoby si jich nikdo nevšímal…

A na očích obrovských knoflíků
prosí malé fantazie o
uznání z vyšších míst a postů

Jejich ambice míří na Nobelovu cenu za mír…

Možná že srdce zabloudilo,
zatímco myšlenky kreslí si
voskovkami obrázky na malířským stojanu
- na vysoké úrovni umí lidem podkopávat nohy...

Něco to zřejmě mělo a má znamenat…

Ale k životu stačí jen pár lízátek
to kafe
a mít ho rád…