|
... o lodích, majácích a tak ...
|
Majáky našich cest
Rozseté nazdařbůh po planetě
Kampak nás mohou vést
Uhodnete?
Někdy se potkají naše lodě
Někdy minou
A někdy spolu splynou
A někdy samy hynou
Na svobodě
Rozseté nazdařbůh po planetě
Kampak nás mohou vést
Uhodnete?
Někdy se potkají naše lodě
Někdy minou
A někdy spolu splynou
A někdy samy hynou
Na svobodě
když zabliká mi v šeru,
vytáhne mě z vln,
jako dar jej beru,
a síly jsem zas pln.
vytáhne mě z vln,
jako dar jej beru,
a síly jsem zas pln.
Myslím, že to je nejen o lodích, majácích a tak... Opravdu zvláštní nápad, působivé, k zamyšlení, prostě - kdo umí, ten umí ....
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Majáky : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Jednou objevíme Ameriku
Předchozí dílo autora : Ďábel
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Rony [17], Adéla [15], sqeerukl [14], Ingo [14], máni brzková [13], filliu [12], MaPi [12], TenNovej [12], Pigi [10], Ho visto cadere una stella [3]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?

