Snad včera, snad půl již století ....
Začátkem jara, nejspíš v březnu
poslední právě roztál sníh,
my hrát si chtěli na princeznu
a prince, jak snímá prokletí
Dosud, když vzpomínek rej sviští
v denní jas či šeru svíček
kdy Chronos bdí a kraj již ztich,
já sklánívám se pro střevíček,
co ztratilas na pískovišti
Čas půvab dosud nesetřás
jak blížíš se, tak osamělá,
a hejno špačků v oblacích
kol věže krouží u kostela
Snad srdce zdolá žití sráz
Máš věnec z básní, jak padne Ti !
Ty verše, ač mnohdy bez květu,
až cynický i vzbudí smích,
elixír mládí, dar k životu
princi, co nesejmul prokletí
Začátkem jara, nejspíš v březnu
poslední právě roztál sníh,
my hrát si chtěli na princeznu
a prince, jak snímá prokletí
Dosud, když vzpomínek rej sviští
v denní jas či šeru svíček
kdy Chronos bdí a kraj již ztich,
já sklánívám se pro střevíček,
co ztratilas na pískovišti
Čas půvab dosud nesetřás
jak blížíš se, tak osamělá,
a hejno špačků v oblacích
kol věže krouží u kostela
Snad srdce zdolá žití sráz
Máš věnec z básní, jak padne Ti !
Ty verše, ač mnohdy bez květu,
až cynický i vzbudí smích,
elixír mládí, dar k životu
princi, co nesejmul prokletí
21.02.2008 15:14
jako malá jsem znala jednu holčičku, která nechala v pískovišti cvičku :)
21.02.2008 11:43
Ta krása mě až bere dech...,
ještě chvilku číst mě nech,
s věncem běžím v ústrety
v kraj poezii, kdes i ty!
ještě chvilku číst mě nech,
s věncem běžím v ústrety
v kraj poezii, kdes i ty!
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.