LadyLoba: To my je ochutnali poprvé na Hviezdoslavovom námestí.

Super.

Hrátky a ještě v rýmech.

Leslie: Výlet do Bratislavy. Koupili jsme si noty se slovenskými koledami a zeptali se číšníka v Modré Hviezdě, co je vlastně búvaj. Něco jako hajej, spinkej. Máme z horního VIP pokoje ve Falkensteineru super výhled na celé město. Přímo z postele.

Že by se tak trvanlivý fenomén jako čas dovedl fragmentovat do střepů? Zajímavé. I z ryze fyzikálního pohledu. Takové střípky se jistě krásně lesknou duhovými barvami minulosti. Šťastné oko ve kterém uvízl podobný střep.

A propó čeština by si pro střep zasloužila nějaké lepší pojmenování, zvukomalebnější, barvitější a delší.

Nepotřebuješ fotografie, když máš tak skvělou tělesnou paměť. Po přečtení jsem nabyl dojmu, že stejně silný dojem bys měla i dokonale slepá. Jsi jím nasáklá. To je krásné. Vůbec jsi to nemusela sekat do odstavců, dobře by se to četlo i kdyby to bylo zapsané do jednoho řádku. Pěkné dílo.

Námět na pěkný obraz. Máš svého dvorního malíře?

Homér: Po takové době to už je na zabíjačku jako dělaný.

Roztomilé jazykohrátky.

Taky přidám taoistickou odpověď: Zapal svíčku a otevři okno, ať je pořádný průvan.

Ostatně s křivdami se lidské podvědomí vyrovnává ve snech. Když si je dovedeš analyzovat, třeba ti tvé vlastní nevědomí poradí jak na to.

In bellum omnis victoria homicidium est.

Ta básnička odráží moje filozofické stanovisko k válce a jejím tzv. hrdinům. K veteránům. Asi by se dalo popsat jako absolutní humanismus. Všichni ti hrdinové za vlast, co mají medaile, pomníky a píšou se o nich knížky, byli jen prachsprostí krvelační hrdlořezové. V básničce je jasně vymezená sféra toho, co je nahoře a co je dole. Vulgarismy to, co se děje dole, podtrhují (ale Leslie má pravdu, její jemnocit se nikdy nemýlí, já vulgarismy v poezii taky nemám rád).

Zajímavé. Je v tom taková jímavá poetika.

Asi je to povedené. Osobně tenhle zvukový typ básniček moc nemusím, mám rád, když se takový zvukový bonbonek objeví v normální básničce jen tak jako mimochodem někde ve verši, ale skládat z nich celou básničku, to je takový dadaismu stříknutý Morgensternem. Něco co se moc nevidí. Člověk neví, jestli je tam toho dost, že by toho šlo i víc, ale pak se tam těžko hledá něco co je víc poezie než jazykové hrátky. Je to zajímavé.

Leslie: Já sem už svoje explicitní věci moc nedávám. Jsem rád, že se líbí.

Pěkná haiku. Nejvíc se mi líbí to třetí.

Na výstavě Human body by ses vyjímal. Byl jsem se na ni podívat. Vyextrahovali z nějakého popraveného číňana nervový systém a vypadalo to jako bizarní chlupatá kožešina.

Je třeba si vybrat svoji posmrtnou pozici, jinak to udělají za tebe.

Tomu říkám rozbít struktury. Větné, slovní, smyslové... a nevypadá to zle. Hravý čtenář vzkaz snadno objeví a čtení ho pobaví. I když obsah je jako obvykle hořký.

Tak jsi spíš pivař nebo vinař?

Díky, vaše komentáře mě potěšily.

Jinými slovy: Bůh ani Ježíš to nezpackali. To lidi.

No vidíš, máš konkrétní vůni, která ti připomene, že láska je silnější než rozum. Vůni - spouštěč IP Pavlovova reflexu ke konkrétní aktivitě.

První větu jsem si musel přečíst několikrát a pořád si nejsem jistý, jestli jsem ji pochopil. Je to gramaticky správně?