přidáno 09.12.2025
hodnoceno 7
čteno 194(9)
posláno 0
Ocit jsem se v experymentu
života.
Kolik že činů,skutků se kolem
myhotá.
V přiměru jak spomalený
fylm je groteska.
Nikdose nesměje
nikdo netleská.

Ocitl jsem se v experymentu
života.
Svíce ještě hoří
sem tam blykotá.
Otázek v hlavě jak
komárů nad močálem.
Proč je to tak,lide oplívaji
darem.
Že kytky stromy,keře rostou bez uvahy.
Nazor lidstva však připada ten pravý.
Kdo zlatu dal tu opojnost.
A pes je rád
že má svoji ohlodanou kost.

Ocit jsem se v experymentu
života,
někdy slhnce žhne ,jindy šeda oblaka ,
z noci příjde plno hvězd i otázek.
Pak najednou se stratí slovní provázek
přidáno 10.12.2025 - 09:56
puero: Dik za navštěvu.Neva Už je i zhudebnily a nezeptalise.Pamatujisi jen ty z 83 Stěch vic ja xtyř tisíc skoro žadnou.
přidáno 10.12.2025 - 08:43
Zaujal mě rým groteska - netleská. Asi ti ho někdy ukradnu.
přidáno 10.12.2025 - 07:47
Psavec: Díky.
přidáno 10.12.2025 - 07:47
LadyLoba: Děkuji
přidáno 09.12.2025 - 22:58
Povedla se.
přidáno 09.12.2025 - 13:16
Děkuji
přidáno 09.12.2025 - 11:56
Obsahově fajn,,ale promazala bych prazdné řádky

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Experiment : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Blankyt noci
Předchozí dílo autora : Sám sobě

» narozeniny
opicka [18], Alexandra Yuki [17], ivetka1993 [15], snake_01 [4]
» řekli o sobě
shane řekl o Severka :
Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming