Búvaj tíško mačka moja

Náš tajný zakázaný ostrov se noří do tmy.
Bloudíme mezi stánky, zmrzlými žebráky
a hledáme uličku do pelíšku.

Procházíme se vánočně nazdobenou ulicí
jako apoštolové adventním kalendářem,
v rukou převracíme horké kaštany,
jako žhavé drahokamy
a dlažba se houpe pod nohami

Z našeho sokolího hnízda je všechno vidět:
věže hradu nad Dunajem, UFO talíř nad mostem
- nikdy se nezřítí -
openoffice-kancly mrakodrapů i zlaté kříže
na věžičkách kostelních věží.

Dole blikají auta – zlatě v jednom,
rudě potom v druhém směru
a napříč sem a tam projíždí pohádková električka.
Není dost hvězd na nebi pro tvé unavené oči,
není dost louskáčkových figurek na stráži
před branou tvého spánku.
Jen díra na obloze, díra, kterou do snu
prolezeš tiše, po anglicku, jako kočka.