jo_: I pro mě mají básně více rovin. Někdy se v nich sama hledám. Díky za Tvé souznění :)!

Už hřeje, hebkou srstí opatrně a měkce hladí :).
Tvá slova také pohladila.

Milé poetické odlesky :).

Otevřít třeba tu třináctou... :), nebát se odemknout a vyvětrat, i přes průvan, který rozčeří doposud stojatý vzduch v srdci. Pak teprve může přijít opravdové jaro :).
Které vykvete do Tvé přítomnosti :)...

Přeju Ti, abys opravdu byl... šťastný... bez ohledu na vnější okolnosti, na iluzorní vidění světa. Toho, jak by měl podle Tebe vypadat. A kdo by v něm mohl být. Součástí Tebe.
Takže Ti přeju šťastnou duši, otisknutou do básní :)!

Zůstává nevyřčené. A nemusí to být nutně špatně. Ticho si ulamuje svůj díl.
Nicméně...Tvá slova zaujala :).

Přijde mi, že má až příliš rychlý spád. Ta hořkost ale v ní je citelná.

Nádherný závěr básně :)!

Tolik krásných momentů v básni. Člověk je může číst stále dokola, a přece v nich pokaždé najde něco nového.
Baví mě Tvé hloubky a rozličné skuliny. Ve kterých se člověk může ukrýt, nebo jimi různě procházet a prozkoumávat.

Do této básně jsem se ráda ponořila. Nechybí jí obrazotvornost, jemnost, myšlenka... Je překrásná :)!

Jak píše borovice, i mně se líbí zvukomalebnost, se kterou jsi to napsala. Proto bych lednové slunce nechala :).
Krásně zamrzlá momentka :)!

Když někdo sáhne do duše. Neopatrně. Pak se chodí po střepech. Aby se mohly smutnolásky volně vylévat...

Já se daleko více dokážu ztotožnit se smutnou básní, než s veselou :), možná i proto, že sama píšu texty převážně melancholické...
A tato báseň je úchvatná :)!

Všechny jsou moc fajn, každé jinak, v každém se zrcadlí minipříběh, a každé mě zasáhlo jiným způsobem :).

Nebe modrý zrcadlí se, v řece, která všechno ví...
Tohle můžu.
I to červený :)...

Stále ji vnímám velmi silně :). -Touha, jak to všechno roztříštit- je až téměř hmatatelná. Tvá slova mají moc. Se dotýkat.
Děkuju za ně.

Něžné verše. Rozepjaly svá křídla. Krásné jsou :)!

Propojení, nejen rozumem, ale i srdcem. Hezky popsané pocity :).

Milý Amadeo! To je neuvěřitelné, ale zrovna včera jsem si pročítala Tvé staré básně a říkala si, jak tady Tvá poezie chybí... To je krásná náhoda :) :)! Jsem tolik ráda, že ses tu zase objevil :)!
A je to velká krása... číst Tvé řádky! Nořit se do obrysů nejenom Tvých slov.
Objevuj se tu častěji, prosím! (zdraví Tě Yasmin :))!

Tak mi nezbývá, než vám popřát šťastný let :) :)!