|
|
Přerývaný dech pod duchnou tmy měkne
propadá se dotyk noci
na dno duše
jako bys odmykal nevyřčené hlasy
zpod žeber
a popaměti uléhal
v mých kostech
jo_: I pro mě mají básně více rovin. Někdy se v nich sama hledám. Díky za Tvé souznění :)!
vlastne nikdy nevim, jestli tvoje basne jsou zwkovy vydech radosti anebo smutku. pokazde nachazim jine zabarveni. a snad prave pro to, me hodne bavi cist.. protoze je to o hledani, ze?
Karpatský: Děkuji. Snad není lehká příliš, aby se slova neodfoukla :).
zaseja: Psavec: Dandy: :), jsem potěšena vaším zastavením, děkuji :)!
zaseja
nádherná báseň...děkuji
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Popaměti : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Oči podzimu
Předchozí dílo autora : A zatím venku

