28.01.2023
6
812 (15)
0
Na křídlech vážky
v prchavém okamžiku
přeletíš jezero žalu
a dávivé hořkosti.

V mechových peřinách
popřemýšlíš o životě
v barevných iluzích
které sis malovala.

Na okraji leknínu
zahlédneš tvář
posledního vzdoru
a šipku k odpuštění.

V malých vlnkách
radostně proudí
osamělá buňka
čerstvého probuzení.

Ze sbírky: V obrazech
 30.01.2023 22:46
Něžné verše. Rozepjaly svá křídla. Krásné jsou :)!
 29.01.2023 21:49
To je moc hezky napsané... Rád tě čtu.
 28.01.2023 17:18
 zaseja
krásné...něco mi připomíná...
 28.01.2023 11:51
Moc hezky jsi to napsala.
 28.01.2023 08:57
Vlakem co spěchá
dva lidé jedou.
Očima se hladíc
takřka přejeli
a tak ani neměli
čas na rozloučenou.
Souprava odvezla
poCITY. Kam?
 28.01.2023 08:07
Poc pěkná.
Křidlavážky lesk křídel v perleti.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.