koiška: Yana: Mlčeti Zlato: Leslie: Psavec: Homér: none: Hanulka: Miňko: Děkuju za vaši stopu...čtení, připomínky, vhledy...

Zaujala...

ukrytá v máku : to je krásně melancholické a hluboké. Tvé verše nesou tíhu ticha i křehkost okamžiku, Díky, moc hezké.

Omluva, seklo se mi připojení... :o)

Já si ji četla, teď opakovaně. Někdy to tak dělám. A pořád mi vadí
ztěžka zasychají

odlitky modliteb
na ústech noci

To by bylo dokonalé. Pro mne. :o)

Co tím chtěl básník říct? To je vlastně úplně jedno, když se to dobře čte. Pod pár slovy si každý představí to svý.

Poetická.

Křehká krása…

Krásná, odlitá do půvabné formy asociací...

Neskutečně povedená, tak málo slov, taková tichá křehkost

Wau, líbí...

Leslie: Děkuji, těší mě, žes nahlédla :)!

Je nádherná.

Moc pěkné zachycení okamžiku.

Máš dobře nastavenou optiku vnímání.

impi: Koala: Psavec: Dandy: Hanulka: Mlčeti Zlato: Moc vám všem děkuju za tak nádherné reakce...vážím si toho neskutečně. Mějte krásný a pokojný advent :)!

Pěkná

Nejdřív jsem chtěl vypíchnout "nejistý pohled podemílá tvůj břeh" a "stojíš vratce a kolísavě v proudu slov" a ještě "Smiřuješ doteky" a taky "Až na kost hladíš".
Ale protože to je vlastně skoro celá báseň, tak nic vypichovat nebudu a okomentuji toto dílko jedním slovem:
SKVĚLÝÝÝ!!!

Skvělá.

Hop, a je tu milenec.