SOUZNÍLKA: Těší mě, že v mé slovní zásoba vidíš krásu a moc děkuji za komentář.

Ta báseň se mi moc líbí. Připadá mi, že by se hodila jako text úvodní písně k nějakému anime. Některá anime mají moc pěkné openingy se skvělým textem...

Amelie M.: Cítím z té povídky takový zvláštní dojem, ale neumím ho pojmenovat. Možná to s tím souvisí...

Děkuji za komentář.

Z první části ve mně zůstává katarze, z druhé pocit absurdity a ze třetí ambivalence. Moc povedená báseň, stojí mi za to nad ní přemýšlet.

Spamy chodí každý den. Pokud ti nechodí, možná se ti porouchala e-mailová schránka... (Pokus o vtip. ;-) )

Obsah je velmi povedený, ale chtělo by to rozlišit to, co má jen říkat vypravěč (např. Uvelebte se v židli a poslyšte Bibli) a co se má na jevišti uskutečnit (např. Marie má břicho vycpané polštářem...). Doporučuji přidat vypravěče jako samostatnou postavu a to, co se má uskutečnit, vyznačit kurzívou.

Také by to lépe vypadalo, kdyby mezi jednotlivými replikami byl vynechaný řádek. Ve scénáři se s řádky obvykle nešetří, protože přehlednost je v něm velmi důležitá.

Severak: Váhám, co jsi tím myslel... Mohl bys to trochu rozvést?

Orionka: Bohužel politiku v poslední době moc nestíhám sledovat (mám moc starostí s autorským právem a autocenzurou), ale když se nad tím zamyslím, připomíná mi to trochu situaci strany Tomia Okamury, ale možná je to úplně zcestná myšlenka...

Až na pár detailů v tom poznávám Farmu zvířat ( https://cs.wikipedia.org/wiki/Farma_zv%C3%AD%C5%99at ), kde byla navíc sepsaná pravidla, na jejichž "upřesňování" dobře ilustrovalo, jak moc korumpuje. Inspirovala tě Farma zvířat, nebo něco jiného?

Mám z toho textu moc příjemný pocit. :-) Ta představa prolínání a sdílení... Ale chybí mi tam nějaké centrum, něco, k čemu by se dalo směřovat nebo se od toho vzdalovat. (Rozum mi říká, že kdyby se ta láska proměnila v nenávist, bude z toho ve výsledku zoufalství a bezmoc.)

Pozoruhodné dílo, obsah nic moc, ale forma mě fascinuje. :-) Znáš na to nějaký algoritmus, nebo ta slova vymýšlíš intuitivně?

Zajímavá myšlenka, zprvu mi připomínala jin a jang, ale pak to přešlo k tomuto výroku:

"The oldest and strongest emotion of mankind is fear, and the oldest and strongest kind of fear is fear of the unknown." H. P. Lovecraft https://en.wikiquote.org/wiki/Fear). Já myslím, že strach z neznáma je obecně rozumný a adekvátní, protože člověka motivuje k získávání orientace ve svém prostředí.

Něco jiného je strach ze smrti; strach z násilné či nepřirozené smrti je rozumný (nebo bychom se snad měli bezstarostně podbízet vrahům jen proto, že nevíme, jak nás zabijí a jaké to bude?), ale strach z přirozené a očekávané smrti rozumný není.

Líbí se mi ta poslední sloka. :-) Dobré téma.

Několik čárek ti tam chybí, ale čárky doporučuji opravovat, až když to po sobě budeš znovu číst. Některé jsou zvlášť záludné, třeba když jsou dvě věty hlavní spojené ve slučovacím poměru spojkou a, ale mezi nimi je vložena věta vedlejší vztahující se k té druhé hlavní. S takovými případy se netrap, jsi jen člověk. ;-)

Potěšilo mě, že ti záleží na detailech. Jen je škoda, že v těch popisech zrovna ty detaily chybí. Když třeba píšeš, že tě napadají lidé, které máš ráda a neví o tom, působilo by lépe, kdybys tam všechny ty lidi konkrétně jmenovala (pochopitelně vymyšlenými jmény, aby je v tom nikdo nepoznal); popisovat myšlenky abstraktně je, dle mého názoru, obtížně vstřebatelné.

Ale moc mě zaujal nápad tyto noční duševní pochody zapsat. Trochu se podobají těm v epizodě Ester Krejčí Reflexe nekonečného příběhu ( https://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=35523-ester-krejci-s02e10
-reflexe-nekonecneho-pribehu ).

Připomnělo mi to článek https://cs.wikipedia.org/wiki/Rychlerostouc%C3%AD_d%C5%99eviny . Souhlasím v podstatě s každou myšlenkou, kterou tam zaznamenávám, jen příliš nevím, co s tím kdo může dělat.

vaclav-dvorak: Souhlasím, až na ta jména, ta mi tam nechybí. Pokud by se toho někdo chtěl ujmout, rád/a mu k tomu přenechám veškerá práva. Myslím, že tak, jak je, nemá tento text téměř žádnou hodnotu.

Děkuji za komentář.

Vzpomněl/a jsem si k tomuto tématu na Strach ze svobody od Ericha Fromma ( https://www.databazeknih.cz/knihy/strach-ze-svobody-4561 ). Připadá mi, že jde o totéž téma, až na to, že v jeho případě lidé neutíkají k Bohu, ale k Adolfu Hitlerovi. Lidé se bojí svobody a jedinečnosti, protože je činí osamělými a vylučuje ze společnosti, zatímco společné podřízení diktatuře je spojuje a za konformitu jsou chváleni. Podívej se alespoň na recenzi: http://www.vaseliteratura.cz/recenze/odborna-literatura/4601-str
ach-ze-svobody

Ale se svobodou se poutá také zodpovědnost, a to jak za svoje činy, tak i za svoje pocity a člověk si možná mnohdy škodí sám, když svoji svobodu využívá k tomu, že se vyhýbá lidem, kteří by ho ocenili a se kterými by mu bylo dobře, a vyhledává lidi, kteří po něm budou chtít konformitu. Za to by pak neměl vinit svobodu, ale svoje špatná rozhodnutí, neznalost apod.

Také mi přijde relevantní. A tématicky mi asociuje píseň, kde se zpívá: "The holy dove will be caught again, bought and sold and bought again: the dove is never free." Svoboda je jen tak něžná, jak něžní jsou ti, kdo jsou svobodní. Podobně jako hvězdná temnota není zlá, je v ní jen tolik zla, kolik ho tam někdo vnese.

Možná úplně nechápu, kam v tom textu patří čárky, kam ne a proč. Nevidím v tom systém...

DDD: Jsem moc rád/a, že existují čtenáři jako ty. Myslím, že právě pro ně budu chtít na své knize nejkvalitnější vazbu (šitou s pevnými deskami) a přebal s krásnou grafikou a papír příjemný ke čtení i listování, i když se tím značně prodraží. A budu držet palce těm klasickým knihám, ať se jim daří i v novém tisíciletí.

Souhlasím, že některé knihy se nedají za těch několik měsíců celé "strávit", pokud čtenář nečte výjimečně rychle a dělá během té doby i něco jiného, ale myslím, že ta doba určitě stačí k posouzení toho, zda si tu knihu budu chtít koupit a vracet se k ní.

Severak: S tou recenzí souhlasím, ale Zamilu bojkotuji, najdu si jiného recenzenta (nebo si on najde mě, ještě nevím). Ale děkuji za komentář.