|
Krátká satirická povídka inspirovaná básní Poeta účelový od Orionky.
|
Zpovědnice v sobě má zpovědníka.
Navštíví ji vepřový muž, poklekne a praví: „Rodiči můj, zhřešil jsem!“
„Vyznej se ze svých hříchů!“ káže mu kazatel.
„Jsem vepř a zrůda,“ prohlašuje muž.
„To není hřích, každý jsme nějaký,“ ujišťuje ho zpovědník.
„Z hříšné touhy po krvi, mase, tuku a kostech rýmovaně jsem opěvoval ocasy bližních pod sukněmi, kde nejsou,“ vyznává se hříšný muž.
„To je vážný hřích,“ ujišťuje ho zpovědník.
„Já vím. Jsem vepř, kňour, kanec, básník a prasák,“ jmenuje vepřový muž.
„A lituješ svého hříchu?“ zpovídá ho zpovědník.
„Ano. Chci přestat být básníkem a stát se něčím užitečnějším. Stanu se třeba telefonní operátorkou a budu lidi otravovat reklamními upoutávkami na kosmetiku,“ vyslovuje kanec velkolepou výzvu.
„Jsi si jistý, že je to to pravé pokání?“ zapochybuje zpovědník.
„Jistě!“ prohlašuje vepř. „Platí se za to spousta peněz a já věřím, že když lidé za něco platí peníze, musí to být správné,“ prohlašuje odhodlaně prasák.
„Ale neděláš to kvůli penězům, že ne? To by totiž byl další hřích,“ ujišťuje se zpovědník.
„Jistě, že ne!“ tvrdí básník. „Dělám to proto, abych se očistil z hříchu, abych přestal být prasák, abych přestal být básník, abych přestal být kanec, abych přestal být kňour, abych přestal být vepř. A už nikdy nebudu opěvovat ocasy tam, kde nejsou, místo toho budu propagovat kosmetiku!“ Praví odhodlaně vepřový muž.
„V tom případě učiň, jak pravíš, a bude ti odpuštěno,“ řekne zpovědník.
A zpovědnice táhle, zklamaně zaskřípe, jak se v ní hne svědomí.
Navštíví ji vepřový muž, poklekne a praví: „Rodiči můj, zhřešil jsem!“
„Vyznej se ze svých hříchů!“ káže mu kazatel.
„Jsem vepř a zrůda,“ prohlašuje muž.
„To není hřích, každý jsme nějaký,“ ujišťuje ho zpovědník.
„Z hříšné touhy po krvi, mase, tuku a kostech rýmovaně jsem opěvoval ocasy bližních pod sukněmi, kde nejsou,“ vyznává se hříšný muž.
„To je vážný hřích,“ ujišťuje ho zpovědník.
„Já vím. Jsem vepř, kňour, kanec, básník a prasák,“ jmenuje vepřový muž.
„A lituješ svého hříchu?“ zpovídá ho zpovědník.
„Ano. Chci přestat být básníkem a stát se něčím užitečnějším. Stanu se třeba telefonní operátorkou a budu lidi otravovat reklamními upoutávkami na kosmetiku,“ vyslovuje kanec velkolepou výzvu.
„Jsi si jistý, že je to to pravé pokání?“ zapochybuje zpovědník.
„Jistě!“ prohlašuje vepř. „Platí se za to spousta peněz a já věřím, že když lidé za něco platí peníze, musí to být správné,“ prohlašuje odhodlaně prasák.
„Ale neděláš to kvůli penězům, že ne? To by totiž byl další hřích,“ ujišťuje se zpovědník.
„Jistě, že ne!“ tvrdí básník. „Dělám to proto, abych se očistil z hříchu, abych přestal být prasák, abych přestal být básník, abych přestal být kanec, abych přestal být kňour, abych přestal být vepř. A už nikdy nebudu opěvovat ocasy tam, kde nejsou, místo toho budu propagovat kosmetiku!“ Praví odhodlaně vepřový muž.
„V tom případě učiň, jak pravíš, a bude ti odpuštěno,“ řekne zpovědník.
A zpovědnice táhle, zklamaně zaskřípe, jak se v ní hne svědomí.
25.06.2018 18:26
Homér: Ten film neznám, ale podle Wikipedie ( https://cs.wikipedia.org/wiki/Slon%C3%AD_mu%C5%BE_%28film%29 ) ho nejdřív zmlátili mladí kluci, pak navštívil divadelní představení pořádané na jeho počest a pak umřel v nemocnici.
25.06.2018 18:19
Amelie M.: Na to, že k tomu neumíš vůbec nic říct, jsi napsala komentář, který mě moc těší. Moc rád/a evokuji další nevyslovené příběhy. Děkuji. :-)
25.06.2018 08:01
A co na to Sloní muž? Ten film jsem nedokoukal, zřejmě jsem zase usnul. Ale jak skončil ten? Snad ne jako Avonlady.
25.06.2018 06:55
.. tak, teď jsi mne dostal/a.. vlastně ti k tomu neumím vůbec nic říct snad jen kromě toho, že se mi moc líbí závěrečná pointa, přijde mi fakt super a evokuje ve mně spoustu dalších příběhů..
24.06.2018 19:39
Jsem kus vepřového... ani ne tak z důvodu, že bych hledal něco tam, kde to není, ale, chraň Příroda, vzpomněl jsem si po přečtení na pár peprných vtipů :-D
Dobře napsáno :-))
Dobře napsáno :-))
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.