Dva doušky dechu

a chvění nechat
stékat a vpít se

do lavin

a bezešvým tahem hřív
tě bolet

jen trochu

než svou něhu lásko
pro tebe unavím



Touhle mírnou úpravou to pro mne dostává příjemný rytmus (opakující se řádek začínající písmenem a), hezky se mi to tak čte a přirozeněji tak ke mě přichází obsah.
Jinak super.

To je ze života...
Má to vtip.
Super!!!

Kaa: Až se budeš chtít přítelkyně zbavit, použij průhledný kelímek, pavouk vztekle běhá po stěnách.

Dám Ti radu.
Příště ho přiklop kelímkem od jogurtu a podsuň pod kelímek papír. pak ho můžeš vynést ven, ať si běží...

Líbí se mi.
Je to krásně zastřená.
Napovídá vztah, který jeho naplňuje a tebe ne, nebo vztah který on nemusí skrývat a Ty ano, možná oboje dohromady...
Super!

Yanishka: I já děkuji...

korálek: Díky moc :-)

Amadeo´´: Dík.

Yana: Prostě smůla, podle toho jak jsem se všemi komunikoval, všichni chtěli přijet, blbě se to sešlo. Příště.
Díky moc.

...zato však stoly,
na kterých spočinuly ruce
tolika unavených lidí,
že vyhladily desku,
jak by to žádný hoblík nedokázal...
(Jan Skácel: Dům)

Díky moc :-)

...a člověk je jak den
rve se pro své ano,
aby mu z okna ven
nevypadlo to ráno...
(Folk Team)

Nápověda je v anotaci. Takové dílo se dá posoudit jen na stejné úrovni, někým, kdo se orientuje v šansonu, zná tvorbu básníka/šansoniéra. To já nejsem. Mohu jen říct, že ty křídla, pokud nejsou ve významovém vztahu k básníkovi na mě působí spíš jako popárna než šanson. Ale jak píšu nejsem, kompetentní, je to báseň pro někoho jiného. Věřím, že si do toho dala hodně, někdo znalejší by to dokázal ocenit. Možná to mohlo vzniknout jako reakce na silný prožitek po poslechu písně nebo písní.
PS: tím neříkám, že to je špatné.

nalezne jej bezpečně jen na tom jednom jediném místě..
Na nebesích.
V tom je absurdita života.
Otče náš jenž jsi na nebesích...
Se dá chápat i tak, že je v nekonečném, nepoznatelném, neuchopitelném prostoru, mimo chápání našich smyslů, popustíme li uzdu symbolice.
Báseň se Ti povedla.

Karikatura Borise Trigorina: A42: Dík. Hlavně jsem chtěl aby to působilo autenticky.

Leslie: Super. Ve Lhotě dáme pár piv, do nich nějakej rum. A pak si to spolu zazpíváme.

Amadeo´´: Orionka: Severak: Díky všem. Kupodivu v tom taky vnímám melodii, myslím že by si muzikant se smyslem pro humor poradil i s tou zapeklitou částí.

casa.de.locos: Asi jsem v tom našel něco cos tam nevložila, otázkou je, jestli v tom někdo najde to, cos tam vložila. Neber to jako kritiku, spíš směr, kterým by se mohla diskuse o díle ubírat. Pokud se někdo připojí.

já v tom nacházím podvědomý strach z islámu:

...jen srp už visí na obloze, studený a skrytý....

...srp vysoko v polední obloze jen pojď,
studený a skrytý...

...duch úlu neklidně hučí
-to by mohla být neklidná současnost.

Jako by to vykročilo k takovému tomu rádoby haiku a sklouzlo to (půvabně) k humoru.
Pěkné.